Antilaser pohlcuje laserové záření. Jeho objev má široké uplatnění
Fyzikové vůbec poprvé v historii vyrobili takzvaný antilaser, který absorbuje laserové světlo. Přístroje, jejichž základem je křemíková destička, by se daly v budoucnu používat například na upravování intenzity světla nebo na přeměnu světelných signálů do elektronické formy pro účely zpracování v čipu. Může díky nim vzniknout i nová generace počítačů.
Laser je zdroj světla, které má přesně danou vlnovou délku a letí přesně daným směrem. Je to paprsek, který je třeba červený nebo zelený a příliš málo se rozbíhá. Proto vidíme na stěně vzdálené 15-20 metrů stále velice malou světelnou stopu.
Právě malá rozbíhavost laserového paprsku je nebezpečná. „I velice málo výkonný laser dokáže poškodit lidské oko tím, že se veškerá energie soustředí do malého místa, které je spáleno. Při menších intenzitách, které nevedou ke zničení buněk, dokáže laser lidské oko oslnit,“ vysvětluje Vítězslav Kříha, vedoucí katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT.
Poslechněte si, co říká Vítězslav Kříha z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT o antilaseru
Pokud laser funguje tak, že jakýsi zdroj energie převedeme do energie světelné, která nám letí s přesně danou vlnovou délkou a přesně daným směrem, pak antilaser pracuje opačně, je to jakási past na laserové záření.
„Jakmile do něho laserové záření dopadne, neodráží se a je pohlceno, teoreticky z 99,997 procent, prakticky se podařilo při prvních pokusech dosáhnout účinnosti 99,4 procenta,“ pokračuje Kříha. K pohlcení došlo tak, že se dva paprsky sbíhaly na tenkou křemíkovou destičku.
Kříha však také varuje, že antilaser není totéž, co antiradar, totiž že bychom dokázali zabránit dopadání laserového paprsku jakýchsi kosmických zbraní nebo paprsků měřících rychlost světla.
Velký potenciál antilaseru vidí Kříha v možnosti převádět světlo na tepelnou energii, není vyloučeno ani převádění na energii elektrickou.
„Tady se otevírá široké pole v nové generaci počítačů založených právě na laserovém světle. Další možností je například zobrazování podobné rentgenovému prosvěcování v biologii,“ upozorňuje Kříha.
