Bohatě stačí slovní předpověď počasí, kritizuje meteorolog Dvořák mobilní aplikace
Mobilní aplikace, které používají data z družic pro předpověď počasí na nejbližší hodiny, považuje letecký meteorolog Petr Dvořák za nedůvěryhodné.
„Nemám je rád, protože přesně ukazují jen to, co model spočítal. K tomu potřebují síť uzlových bodů, které si můžeme představit jako volejbalovou síť položenou naležato,“ vysvětluje.
Takových sítí má model nad sebou velké množství a pro každý uzlový bod se vypočítají potřebné parametry – jako třeba množství srážek pro nejbližší uzlový bod, u kterého se telefon nachází. Některé parametry, jako třeba srážky, jsou ale velmi špatně spočitatelné, říká Dvořák.
„Daleko lépe vychází teplota než srážky, zvlášť jde-li o srážky konvektivní, jaké známe v létě, tu se udělá bouřka, tu přeháňka. Vše záleží na tom, kde se vytvoří kupovitý oblak a kudy ho vzdušné proudění bude přenášet,“ podotýká.
„Model nemá žádnou duši a striktně matematicky počítá, kde se vygeneruje oblak. A tam umístí srážky. Takže v mobilu třeba vidíme, že v Praze bude pršet v 16 hodin a 10 minut. Ale oblak je tak malý v rámci celé atmosféry, i když je třeba bouřkový, že může přecházet ne přes Prahu, ale o deset kilometrů jižněji. A pak srážky nepřijdou a objeví se tam, kde je model neviděl,“ upozorňuje meteorolog.
V tom je podle Dvořáka rozdíl mezi přístupem meteorologa, který upozorní na bouřky v regionu, ale neupřesní kde. „Model ale takhle nepřemýšlí, spočítá rovnice a vyjde mu bouřka na odpoledne v Dobřichovicích.“
„Pokud se nechceme zabývat grafy a mapami, tak nám bohatě stačí slovní předpověď, kterou můžeme slýchat z rozhlasu či televize. Tato předpověď je kompetentní a kvalifikovaná,“ shrnuje letecký meteorolog.
Méně letů – hned lepší stav atmosféry?
Nejen ekologové vítají, že koronavirová krize přinesla, byť dočasně, zlepšení kvality vzduchu v důsledku omezení průmyslu a dopravy. Než se to ale projeví v atmosféře, uběhnou měsíce až roky, připomíná meteorolog Dvořák.
„Důsledek není ihned, protože atmosféra je opravdu obrovská. Například výbuch sopky Krakatoa v 19. století se projevil až za dlouhé měsíce, ale na dlouhé roky, takže setrvačnost atmosféry je obrovská,“ zdůrazňuje.
Souvisí deštivé počasí s omezením letecké dopravy? ‚Nesmysl,‘ říkají hydrometeorologové
Číst článek
A pokračuje: „Když jsme teď měli tři měsíce takový útlum, tak se to vůbec neprojeví, nebo jen minimálně. Takový útlum by musel být několik let, abychom zaznamenali nějakou větší změnu.“
Podle Dvořáka se letecká doprava podílí na celkových emisích skleníkových plynů přibližně čtyřmi procenty. „Ale jde ale o natolik rozvinutý obor, který nejde jen tak ukončit nebo utlumit. To jsou výsady, kterých se asi nebudeme chtít vzdát,“ myslí si meteorolog.
„Nemám v hlavě přesná čísla, ale lodí je sice méně než letadel, ale loď je hmotnější, má velký motor s velkou spotřebu a produkuje výrazně více emisí než letadlo,“ tvrdí Dvořák.
Počasí, věc neveřejná. Jak stát obchoduje s meteorologickými daty?
Číst článek
Letadla také létají ve vyšších výškách, takže znečišťující příměsi se rozptýlí ještě v atmosféře. „Ale automobilový provoz, který se koncentruje hlavně ve městech, zasahuje nízké hladiny atmosféry, ten životní prostor,“ říká Dvořák.
„Zdaleka největším znečištěním, které z výfuků aut odchází, jsou však pevné částice o rozměru 2,5 až 10 mikrometrů, které vznikají například otěrem z brzd a dalšími mechanickými procesy,“ dodává letecký meteorolog Petr Dvořák.
Jak ovlivňuje letecká doprava lokální a globální klima? Jak fungují a jak přesné jsou modely pro předpověď počasí? Poslechněte si celé Leonardo Plus.
