Jak zabránit srážce Země s asteroidem? Na řešení spolupracují s NASA i čeští astronomové

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA chce v roce 2022 vyzkoušet, jak by se v případě nebezpečí dalo zabránit srážce Země s planetkou. Dráhu planetky by měla odklonit sonda, která ji ve vesmíru zasáhne. Potřebné informace o tělese dostávají američtí vědci i od astronomů z Ondřejova.

Ondřejov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopad asteroidu na povrch planety Země v představě výtvarníka, ilustrační foto | Foto: NASA

„Chile je od nás, co se týče časových pásem, o šest hodin pozadu. Takže zatímco u nás už se rozednívá, v Chile je pořád ještě noc,“ vysvětluje astronom Petr Pravec, který z ondřejovské hvězdárny vzdáleně pozoruje oblohu nad chilskou pouští Atacama.  „V poušti Atacama astronomové k pozorování využívají dalekohled o průměru 1,5 metru, který v tuto dobu pořád ještě může oblohu v Chile pozorovat.“ 

  • PřehrátExperiment

    Co by způsobil dopad asteroidu na Zemi a jak moc je pravděpodobné, že k tomu skutečně dojde?

V poušti jsou ideální podmínky 

Kromě toho, že je vzdálené pozorování z observatoře La Silla pohodlnější a levnější, přináší i další výhody. Postavit dalekohled v tak kvalitních podmínkách, jaké v poušti Atacama jsou, je podle českého astronoma také mnohem lepší investice z hlediska vědy. 

„Tam ho můžeme využívat 90 procent času, zatímco tady v Česku by to bylo jen zhruba 25 procent,“ srovnává Petr Pravec pozorovací podmínky v Chile a u nás. 

Mléčná dráha a observatoř La Silla v Chile | Foto: Petr Horálek

V poušti Atacama je velmi suchý a navíc také klidný vzduch, který se nechvěje tolik jako v Česku, a obraz je proto ostřejší. Astronomové díky tomu mohou pozorovat i vizuálně slabší objekty, protože jejich obraz dostanou koncentrovanější. 

Mravenčí práce 

Na monitoru svítí na tmavé obloze spousta bílých teček – hvězd a planetek různé velikosti. „Náš program komunikuje přes internet na dálku se serverem u dalekohledu v Chile a ten následně podle našich pokynů dalekohled řídí,“ popisuje Petr Adamec. 

Mgr. Petr Pravec Ph.D. je uznávaný český astronom a objevitel stovek planetek. Pracuje jako vedoucí skupiny astronomů zkoumajících tzv. blízkozemní planetky v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. Je po něm pojmenována planetka 4790 Petrpravec.

A pak už český astronom ukazuje snímky stejné části oblohy pořízené krátce po sobě. Při porovnání je na nich patrný jeden bílý bod, který mění polohu – pohybuje se. 

Sérii snímků pořízených dalekohledem následně vědci v Ondřejově počítačově zpracují, a je-li série měření dostatečně dlouhá (v řádu hodin), mohou z ní určit například frekvenci rotace planetky, přítomnost satelitů, velikost planetky nebo její strukturu. 

Indie vynesla na oběžnou dráhu 31 satelitů, sama poslala už stou družici

Číst článek

Malé šťouchnutí může zachránit Zemi 

Právě takové informace využívají astronomové při přípravě testu vychýlení asteroidu z jeho dráhy, aby se nesrazil se Zemí. „Jde zatím jen o techniky ve vývoji, ale jedna už se blíží i k praktickému odzkoušení,“ říká Petr Pravec. Jde o takzvaný kinetický impaktor. 

Proti asteroidu je vyslána sonda o hmotnosti třeba 500 kilogramů, která mu po vzájemné srážce udělí slabý impulz. „I takový malý štulec stačí, udělíte-li ho ovšem v předstihu deseti let, aby se dráha dostatečně změnila a těleso Zemi minulo,“ vysvětluje astronom. 

Test, ke kterému má dojít asi za čtyři roky, by měl vyzkoušet, jaký bude skutečný efekt takovéhoto šťouchnutí. „Víme, jaký kinetický impulz a jakou energii do něj vložíme, ale už nevíme, jak bude přesně těleso reagovat,“ dodává Petr Pravec. 

Zatím mají vědci k dispozici jen matematické modely takové situace, nikoli skutečná měření. 

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme