Vesmír stále mlčí. Největší pátrání po mimozemských civilizacích zůstává neúspěšné
Dosud největší projekt zaměřený na hledání mimozemských civilizací neuspěl. Badatelé z univerzity v kalifornském Berkeley v úterý na webu této instituce vydali dvě studie, v nichž shrnuli hubené výsledky projektu s názvem Breakthrough Listen, volně přeloženého jako „Průlom v naslouchání“.
Astronomové tři roky prohledávali 1 327 hvězd a jejich planetárních soustav ve vzdálenosti 160 světelných let od naší planety. Používali k tomu teleskopy Green Bank v Západní Virginii a Parkesův teleskop v Austrálii. Nenarazili však na žádné vysílání, které by svědčilo o mimozemšťanech. Žádné rádiové či optické signály nezachytili.
Jediným zjištěním tak bylo, že při současné záplavě mobilních telefonů a družic na orbitě produkuje lidstvo daleko více „hluku“ než v minulosti. Projekt Breakthrough Listen nicméně pokračuje. Má ambiciózní cíl prozkoumat milion blízkých hvězd. V hledáčku bude také asi stovka sousedních galaxií.
Obří rozsah projektu dává vědcům naději do budoucna. V týmu stále ještě mnozí věří, že narazí na „technopodpisy“ civilizací, tedy mohutné elektromagnetické signály, které by bylo možné jasně odlišit od přirozeného záření hvězd či jiných vesmírných objektů.
Dvě obyvatelné planety
Vědci v rámci projektu ověřovali miliardy frekvencí a filtrovali všechny signály, které nepřicházely ze Země. Touto cestou vyselektovali nakonec jen hrstku atypických signálů, i ty ale měly nakonec velmi prozaické vysvětlení.
Planetka Járy Cimrmana slaví ‚šišaté‘ 23. výročí. Je černá jako uhlí a plná kráterů
Číst článek
Zájem expertů vzbudila především Teegardenova hvězda, vzdálená od Země 12,5 světelného roku. Je mnohem menší a také chladnější než naše Slunce. Nová zjištění nicméně ukazují, že v její blízkosti obíhají dvě planety se skalnatým povrchem. Nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně hvězdy, na jejich povrchu by tak mohly být podmínky příhodné pro život.
Vědci tyto planety samozřejmě nemohli pozorovat přímo, ale popsali je na základě spektrálních změn při oběhu Teegardenovy hvězdy. Tu obíhají za pět, respektive jedenáct dní. Na bližší oběžnici panuje zhruba dvacetistupňová teplota. „Je tedy možné, že jde o obyvatelný objekt, který by mohl mít vlastní atmosféru,“ napsali badatelé v magazínu Astronomy and Astrophysics.
Teegardenova hvězda je čtyřiadvacátá nejbližší ke Slunci a je jedním z hlavních kandidátů na průzkum nástupcem Hubbleova teleskopu. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl být spuštěn do provozu v roce 2021, dodávají vědci.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.
