Cigaretové špačky: nečekaná chemická zbraň ve válce ptáků s dotěrnými parazity
Odhazujete cigaretové nedopalky místo do koše na zem? Na americkém kontinentě byste tím možná vyzbrojili ptáky do jejich války proti parazitům. Jedy z cigaret však tráví nejen klíšťata, ale i samotné opeřence, kteří jimi opevňují svá hnízda. O kuriózním objevu mexických vědců informoval server New Scientist.
Vynalézavým ptákem, který svá hnízda vyzbrojuje vlákny z cigaretových nedopalků, je Carpodacus mexicanus neboli hýl mexický.
Opeřenec, který se z rodného Mexika rozšířil i do dalších oblastí amerického kontinentu, využívá nikotinu a dalších v nedopalcích zachycených chemikálií k odpuzení klíšťat a jiných nežádoucích parazitů. A dělá to vědomě, dokázala letošní studie mexických vědců, jejichž poznatky shrnuje New Scientist.
Přemnožený predátor hubí ptáky a šíří nemoci. Pražské toulavé kočky čeká kastrace
Číst článek
Výzkumníci Mexické národní autonomní univerzity se pozoruhodným zvykem hýla mexického zabývali několik let. Na základě pozorování došli k domněnce, že hýl z odhozených špačků nestaví náhodou, ale vybírá si je záměrně, a to právě kvůli v nich obsažených látkách.
Živá a mrtvá klíšťata
Svou hypotézu dokázali experimentem s celkem 32 hnízdy hýla mexického. Den po vylíhnutí vajec vědci nahradili původní výstelku hnízda umělou plstí, aby odstranili případné parazity.
Pak přišla na řadu klíšťata: živá do 10 hnízd a mrtvá do dalších 10; zbylých 12 hnízd ponechali bez klíšťat. Potvrdilo se, že pokud hnízdo obsahuje klíšťata, je mnohem pravděpodobnější, že do něj hýlové vpletou chomáče z nedopalků. Vědci navíc zjistili, že hnízda se živými klíšťaty ptáci vybavili téměř dvojnásobkem jedovatých vláken než ta, která obsahovala mrtvé parazity.
„Je to fascinující a vzrušující doklad toho, jak jsou zvířata novátorská a umějí využít materiál, který mají k dispozici," ocenil objev mexických kolegů biolog Steve Portugal z Londýnské univerzity.
Dvě strany jedu
Cigaretové nedopalky během kouření absorbují desítky toxických látek včetně radioaktivních karcinogenů, které hýlové mexičtí používají jako štít před nezvanými hosty. Spolu s tím se ovšem sami vystavují nebezpečí, upozorňuje hlava mexického týmu Constantino Macías Garcia.
„Ektoparazité jako klíšťata a roztoči mohou hýlům uškodit – například se živí jejich peřím a krví. Nedopalky však hýly (geneticky) poškozují, protože zasahují do jejich buněčného dělení, což jsme zjistili analýzou jejich červených krvinek," vysvětlil vědec.