Čína je příliš důležitá, abychom ji ignorovali. Při spolupráci máme oči otevřené, říká odborník

Věda v autoritářských zemích je prorostlá s politikou. Upozorňuje na to odborník na vědecké vztahy s Čínou ze Stanfordovy univerzity v USA Glenn Tiffert. Zároveň je ale podle něj důležité spolupracovat například s čínskými ústavy a firmami. Na místě je ovšem opatrnost, aby například data někdo nezneužil k vojenským účelům.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deník z Wu-chanu

Spoustu kritických databází, které používají sinologové, Čína cenzuruje | Foto: Tetiana Yurchenko | Zdroj: Shutterstock

Jste expertem na cizí vměšování na univerzitách a zároveň historikem se zaměřením na moderní dějiny Číny. Souvisí to spolu?
Začal jsem se tím skutečně zabývat proto, že jsem si uvědomil zhoubný čínský vliv na oblast výzkumu, které se věnuji, tedy dějiny Číny ve 20. století. Čím dál tím víc jsme při svém bádání závislí na online databázích článků v časopisech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 18. února 2023

Přišel jsem na to, že spoustu kritických databází, které používají sinologové, Čína cenzuruje. Články o historických obdobích, která jsou nepohodlná pro současné pojetí politiky, mizí.

Je to důležité vědět, protože mezinárodní badatelé jsou na těchto pramenech závislí. Když jsou zdroje narušené, bude jejich práce odrážet čínskou propagandu. Když jsem si to uvědomil, strávil jsem asi pět nebo šest let tím, že jsem zkoumal čínský vliv na humanitní vědy, na společenské vědy, a teď na vědu a technologie.

Prověřovat a ověřovat

Znamená to, že je výzkum složitější, když chcete být opravdu nezávislí?
Je to na rozhodnutí každého jednotlivce. A dotýká se to integrity výzkumu. Pokud jste odhodlaní, že chcete dělat nezávislý výzkum, řádný empirický výzkum, myslím, že to je odpovědnost výzkumníků, aby tomu tak bylo.

Když se tedy věnujete dějinám autoritářské země, měli byste si jako první položit otázku, jestli máte k dispozici opravdu důvěryhodné prameny?
Ano, je to přesně tak. Myslím, že řada výzkumníků udělala tu chybu, že se nechali unést online databázemi. Ty najednou začaly nabízet množství informací, které před pár lety nebyly k dispozici. Ale je to jako Potěmkinova vesnice. Abychom žasli nad bohatstvím pramenů, ale nevšimli si, že to je stranická linie, kterou bychom nevědomky papouškovali.

Cíl zájmu - univerzity

O vlivu autoritativních režimů na výzkumníky se mluví také v jiné souvislosti – že se snaží naopak získat důležité informace na zahraničních školách. Setkal jste se s tím také?
Teď se také věnuji tomuto druhu výzkumu. Abychom se ujistili, že technologie a data, která vytváříme v liberálních demokraciích, zůstanou v našich službách. Že náš základní výzkum bude využitý způsobem, který souhlasí s našimi demokratickými hodnotami. A že když budeme spolupracovat s partnery, a my potřebujeme spolupracovat s partnery ze zemí jako je Čína.

Čínu znepokojuje stupňování ukrajinské krize. Vyzývá Západ, aby ‚přestal rozdmýchávat‘ válku

Číst článek

Čína je příliš důležitá na to, abychom ji ignorovali. Ale když s ní spolupracujeme, máme oči otevřené. Uvědomujeme si, co je rizikové a dáváme si pozor na to, abychom vedli výzkum bezpečně a moudře.

Existují způsoby, jak cizí manipulaci rozpoznat? Uvědomit si, že nepřítel naslouchá?

Vtipné, že to říkáte. Je mnoho způsobů, jak to rozpoznat. Klíčové je umět číst v místním jazyce. Čínská vláda a instituce, o které se zajímáme, jsou často otevřenější, protože předpokládají, že cizinci neumějí čínsky.

Máme také zkušenost, že když odhalíme oficiální informaci o tom, že někdo není ten, za koho se vydává, a když tu informaci zdokumentujeme a poukážeme na ni, tak ta informace zmizí.

Čínská vláda dává pozor na to, jak odhalujeme a dokumentujeme entity, které mají za úkol modernizaci ozbrojených sil, nebo rozvoj technologií, ve kterých Čína není lídrem, nebo které se zabývají špionáží. Je to leninská státostrana stejného druhu, jaký v téhle části světa dobře znáte. A chová se stejným způsobem.

Jaké hodnoty našeho světa ohrožuje autoritativní vměšování?
Je to nezávislost univerzit. Je to způsob, jakým se vyučuje o Číně. Je to výběr přednášejících, které univerzita pozve. Jsou to technologie a data, která univerzity produkují.

V létě může být elektřina zadarmo, teď má na fotovoltaiku monopol Čína, varuje vědec a má plán

Číst článek

Genomická data, data z dotazníkových průzkumů, data sesbíraná umělou inteligencí, u těch nemáte jistotu, že v zemi jako je Čína se s nimi bude zacházet stejně jako v liberální demokracii.

U nás máme různé instituce, právní stát, nezávislé soudy. Na univerzitách máme nezávislé recenzenty, kteří zajišťují, že výzkum je etický. V zemích jako je Čína, to nechodí stejně. Když se zapojíme do spolupráce s Čínou, musíme mít na paměti, že je jiná než naši obvyklí partneři.

Co nám prozradil covid?

Může být příkladem čínského vlivu třeba vyšetřování původu covidu? Podle odborného tisku někteří američtí vědci podezřele rychle odmítli možnost, že by to mohla být nehoda v čínské laboratoři.
Víte, zrovna tohle je komplikovaná otázka a nejsem si jistý, jestli vůbec někdy budeme znát přesný počátek covidu. Už je to spíš politický než zdravotnický problém. Proto je důležité mu co možná nejlépe porozumět a společně se zabývat tou medicínskou otázkou. Bylo by to strašné, kdyby politický rozměr převládl nad otázkou veřejného zdraví.

Nedůvěra mezi velkými státy roste, prohlásil přední čínský diplomat Wang I

Číst článek

Je to tedy otázka priorit, jestli upřednostníme zdraví, nebo dobré vztahy s Čínou?
Ale řeknu vám, že covid je perfektní příklad asymetrie vztahu k výzkumu v Číně. Čína velmi rychle uzavřela přístup k datům, zakázala publikaci studií souvisejících s covidem, způsobem, jaký by se v demokracii nemohl stát. Ve světle covidu Čína prokázala, jak je odlišná. Prokázala hromadné sledování a represe lidí.

A potom prokázala něco, co se v socialistických režimech znovu a znovu opakuje: jak se přes noc znovu vynalezne pravda. Jak se náhle ze strategie „nulového covidu“ stane „všechno je dovoleno“. Bez ohledu na to, jaké následky ponesou skutečné lidské bytosti. Jako by na jejich životech nezáleželo.

Poslechněte si celý rozhovor s Glennem Tiffertem, audio najdete nahoře ve článku. 

Martin Srb, aka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme