Speciální kamera a algoritmy. Čeští vědci vyvinuli metodu pro snazší odhalení padělků i kondice rostlin

Odhalování padělků uměleckých fotek nebo bankovek by mohlo být díky českým vědcům snazší. Experti z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze totiž pro analýzu vytvořili metodu, která využívá speciální kameru a nově vyvinuté algoritmy. Podle odborníků z Fakulty elektrotechnické je postup unikátní a uplatnění může najít i v biologii. Dokáže totiž odhalit například nemocné stromy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Petr Páta

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Petr Páta | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

„Snímá se obraz v mnoha kanálech,“ vysvětluje využití hyperspektrální kamery Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT a pokračuje:

„Lze si to představit tak, že když snímáme normální kamerou, tak ta snímá jen červenou, zelenou a modrou. Naše kamera je schopna snímat najednou tisíc barevných složek, získáme tedy obrovské množství informací.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Co mají společného fotografie, bankovky a rostliny? Poslechněte si reportáž Ondřeje Vaňury

Právě Páta autorský tým stojící za novou metodou vedl. „Jsme schopni měřit barevnou odrazivost materiálu ve velkém rozsahu vlnových délek. Také jsme potom schopni identifikovat druhy materiálů, případně inkoustů, na kterých byly vytištěny fotografie,“ říká.

Zahraniční ohlasy

Na metodě je unikátní algoritmus, který je založený na matematickém přístupu a obrovské databázi. Díky tomu dokážou vědci po naskenování rychle určit celou řadu věcí.

„Jsme schopni rozlišit druhy inkoustů, druhy papírů a třeba i druh tiskárny, na které to bylo vytištěno. Jsme schopni říci, že daná fotografie byla opravdu vytištěna s danou kvalitou. Také můžeme například určit, že autor opravdu tuto fotografii vytiskl, což je obrovský přínos,“ doplňuje akademik.

Hyperspektrální kamera | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Uplatnění nové analýzy v praxi může být různé. Dokáže například určit, zdali jsou vytisknuté fotografie nebo bankovky originální.

„Už to získalo několik citací od autorů v zahraničí, proto si myslíme, že je metoda zajímavá i pro odbornou veřejnost. Je to moderní trend. Řekl bych, že v příštích deseti letech se takové metody budou asi běžně používat. Myslím, že jsme jedni z prvních, kteří to využili. Vize je taková, že bychom byli schopni rozpoznávat například i malby starých mistrů,“ dodává děkan Páta.

Využití v biologii

Jak přesně metoda funguje, přibližuje doktorand Lukáš Kraus, který se při vývoji zaměřoval na odhalování falzifikátů:

„Když nasnímáme nový typ fotografie, vezmeme data z naší databáze. Vzhledem k tomu, že metoda funguje na principu odrazivosti – různé inkousty odráží na různých vlnových délkách –, porovnáváme nově nasnímaná data s další databází.“

Jak se kontroluje mobilní 5G síť? Na ČVUT vyvinuli systém, který to dokáže

Číst článek

„Algoritmus je přednastavený, vlastní porovnání už je velmi rychlé,“ popisuje doktorand.

Metoda může své uplatnění najít i v biologii. „V podstatě si to můžeme představit tak, že rostliny jsou svým povrchem naladěné na slunečné záření, mají svou odrazivost a pohltivost slunečního záření. Rostlina, která je vystavena stresu nedostatkem vody, chorobou a podobně, mění svou spektrální odrazivost. Okem to nerozlišíme. Ale teď jsme schopni to diagnostikovat,“ uzavírá děkan Páta.

Odborníci na výzkumu pracují i se soukromou sférou, to by mělo pomoci metodu rozšířit především mezi fotografy a galeristy.

Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme