Úzkost, deprese a ztráta pozornosti. Lidé čím dál častěji trpí digitálním přetížením. Jak mu čelit?
Úzkost, deprese, nízké sebevědomí, nespavost a ztráta pozornosti. Nadměrné používání digitálních technologií snižuje kvalitu života. Vzdát se jich ale nejde a nakonec to ani nechceme. Co všechno digitální přetížení způsobuje a jak se mu bránit? Tím se zabývá největší letošní projekt Radia Wave – Digitální detox.
Digitální detox Radia Wave: Utrhněte se z online řetězu, tolik informací nepotřebujeme (rozhovor s psycholožkou Zuzanou Hubinkovou vedl Petr Bouška)
Výše uvedený přehled poruch vychází z výzkumů, které byly na téma digitálního přetížení provedeny. Vybrané oblasti komentuje pro Radio Wave doktorka Zuzana Hubinková, psycholožka, která přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a působí v akademické psychologické poradně.
Digitální přetížení
Podle společnosti Netmonitor je na internetu 78 procent Čechů, online tráví měsíčně průměrně 47 hodin. Mladší lidé ale mnohem více. Věda zatím nemá jasno v tom, kolik času stráveného s obrazovkami je příliš. Někoho negativně ovlivní hodina denně, jiného čtyři.
Jisté ale je, že existuje dobrá míra a že nadměrné nebo nesprávné používání technologií škodí. „Digitální svět je dneska prostředí, ve kterém žijeme,“ říká Zuzana Hubinková.
Projekt Radia Wave Digitální detox upozorňuje na problematiku digitálního přetížení a nabízí mladé generaci možnosti, jak mu čelit. Součástí projektu je možnost otestovat se na webu wave.cz/detox, zapojit se do výzev, poslechnout si ve vysílání reportáže a rozhovory a v sobotu 9. června dorazit do pražských Kasáren Karlín na kulturně-sportovní akci.
„Bez digitálních pomocníků si nedokážeme představit život. Už bychom to bez nich asi nezvládli. Třeba někteří moji studenti si to nedokážou představit ani na jednu hodinu. Ale nejsem proti používání počítače nebo mobilního telefonu. V určitých situacích je to velice přínosné.“
Ohrožené generace mladších
Společnost SAZKAMobil zjistila, že první smartphone dostávají české děti nejčastěji v osmi letech. Když dojdou do puberty, tráví na telefonu až tři hodiny času denně, nejvíce psaním s ostatními. S technologiemi v ruce vyrůstají a to má na jejich chování i myšlení vliv. „Pro mladé lidi je to naprosto normální. Starší lidé se s technologiemi teprve učí a nikdy se s nimi nesžijí jako dvacetiletí, ale jsou i výjimky,“ komentuje Zuzana Hubinková. „I starší mohou být závislí. Musíme také rozlišovat technologie v pracovním a osobním životě a to, jak se tyto dvě oblasti propojují.“
Závislost
Podle výzkumu britské organizace The Headmasters’ and Headmistresses’ Conference (HMC), která sdružuje nezávislé britské školy, se 56 % z 5000 dotázaných studentů obává, že se u nich rozvíjí závislost na sociálních médiích. Neplatí to jen pro sociální média, ale také pro internet jako takový. Závislí můžeme být na online pornografii, hrách, nakupování nebo i seriálech.
Podle výzkumu Masarykovy univerzity z roku 2009 je 3,4 % z české populace závislé na internetu a dalších 3,7 % je závislostí ohroženo. „Lidé se občas rádi stávají závislými, je to psychická berlička, když nejsme vyrovnaní a srovnaní,“ vysvětluje Zuzana Hubinková. „Závislost na technologiích je podobná závislosti na nějaké látce.
10 lidských slabostí, které technologické firmy využívají, aby nás přikovaly k displejům
Číst článek
Když ji nemám, cítím nekomfort, je mi špatně. Jsem vyčerpán a mám opravdu příznaky drogové závislosti. Při tvůrčích úkolech nabádám studenty, aby si telefony dali do tašky. V kapse nebo na stole nás pořád svádí. Kdo to nevydrží hodinu a půl, tak radím, aby navštívil odborníka.“
Úzkosti a deprese
Příliš mnoho času v digitálním světě prokazatelně rozvíjí úzkosti, deprese a snižuje sebevědomí. V USA se počet sebevražd teenagerů mezi 15 a 19 lety věku zvýšil mezi roky 2007 a 2015 o třetinu u chlapců a o polovinu u dívek. Britský Economist spekuluje, že to může být způsobeno nadměrným používáním smartphonů.
„Má to dvě dimenze,“ rozděluje Zuzana Hubinková. „Buď si říkám, jak jsou na tom všichni zle, a já se mám dobře. Třeba když sleduji zpravodajství. Ale pokud vidím úspěšné, krásné a perfektní lidi, tak mohu mít snížené sebevědomí a pocity nedostatečnosti. Zacyklím se v myšlení. V tom, že někde existuje jakýsi ideál a mohu začít na internetu lhát, že ho dosahuji.“
Překrásný nový online svět
Ve zmiňovaném výzkumu HMC 52 % dotázaných uvedlo, že sociální sítě jim snižují sebevědomí ohledně vzhledu. Výzkum také přišel na to, že 60 % respondentů se domnívá, že si ostatní na sociálních sítích uměle vylepšují svůj obraz.
„Život se stává kvůli sociálním sítím představením pro všechny. Ve virtuální realitě se lidem žije snadněji, ale pak nejsou schopni fungovat v normálním životě,“ varuje Hubinková.
Znáte to a pravděpodobně i děláte. V přítomnosti dalších, třeba i nejbližších, jste na mobilu a „šmatláte“. Organizace Digital Responsibility, kterou založili IT profesionálové ze Silicon Valley, propaguje zodpovědné používání technologií. Na stránkách odkazují na několik studií, které prokazují negativní vliv přílišného používání technologií na mezilidské vztahy, schopnost komunikovat a sdílet intimitu. „Určitě dochází k k sociálním selháváním,“ myslí si Zuzana Hubinková.
Digitální únava očí postihuje každého druhého člověka, říká Skorkovská. Kdy navštívit očního lékaře?
Číst článek
„Děti, které jsou technologiím vystaveny odmalička, mají problémy v komunikaci s vrstevníky a neumějí hrát nevirtuální hry. Pro děti se doporučuje půlhodina denně. Ale smysluplná, s dospělým průvodcem. Pro některé vysokoškoláky je noční můrou, když je pedagog vyvolá a chce po nich odpověď na otázku, nedej bože z jejich vlastní hlavy. Doporučuji jim třeba číst krásnou literaturu, nejen zprávy na internetu.“
Spánek a pozornost
Podle šetření výrobce mobilních telefonů Huawei 78 % obyvatel Česka používá před spaním mobilní telefon, po probuzení po něm pak sahá 73 %. Mobil mají často na dosah postele. Modré světlo obrazovek ale působí na mozek tak, že omezuje produkci spánkového hormonu melatoninu a zvyšuje produkci stresového kortizolu.
Kvůli neustálým notifikacím nás počítače a mobilní zařízený vyrušují z pozornosti. Ponořit se zpět do úkolu, který vyžaduje plné soustředění, prý podle studie University of California Irvine trvá 15 až 23 minut.
Osobní data a bezpečnost
Co všechno na internetu o sobě zanecháme, a ani o tom nevíme? A jak rychle je schopný ajťák najít a vytvořit náš zneužitelný digitální profil? Tím se zabýval zpravodajský web iROZHLAS.cz, který dokonce dohledal rodné číslo figurantky.
Schválně si spočítejte průměrný interval mezi notifikacemi, které vás vyruší – e-mailů, messengerů, ze sociálních sítí. Šetření společnosti truconneXion o používání mobilů v zaměstnání zjistilo, že téměř polovina Čechů se řadí mezi „vysokofrekvenční uživatele“ mobilů, kontrolují ho každých 18 minut.
„Fyzické obtíže jsou plíživé,“ popisuje Zuzana Hubinková. Při pohledu do obrazovek lidé méně mrkají, vysušují se jim oči. Dlouhé sezení před počítačem přispívá k obezitě. Navíc telefony se nepoužívají tak dlouho, ještě nejsou dlouhodobé studie. Nevíme přesně, jak poškozují zdraví.
Osobní a pracovní čas
Technologie umožnily větší míru práce z domova, vznik kultury digitálních nomádů, kteří mohou pracovat odkudkoliv. Potřebují jen počítač a internet. Zároveň jsme ale kvůli mobilnímu internetu stále na příjmu, je těžší oddělit soukromý a pracovní čas.
Koučka a autorka knihy Homo Distractus: A Book to Better Manage Your Tech (Člověk roztržitý: Jak si líp zorganizovat život s technologiemi) Anastasia Dedjukinová píše o „digitálním vodítku“, na kterém nás mají uvázané zaměstnavatelé. V telefonu máme e-mail i další komunikační pracovní aplikace. Jsem online tam, kde je signál. Pokud budete odpovídat na e-maily i o víkendu a v jedenáct večer, váš zaměstnavatel si na to zvykne.
