Co přineslo náročné vyšetřování zásahu na Národní třídě? 30 obviněných a podmíněné tresty
Téměř 600 zraněných lidí, z toho sedm vážně. Nejmladšímu přitom bylo jenom 13 let. Taková byla smutná bilance brutálního potlačení pokojné studentské demonstrace na Národní třídě ze 17. listopadu 1989. Na nátlak nově vzniklého Občanského fóra okamžitě začalo rozsáhlé vyšetřování.
„Na základě žádosti předsedy české vlády prověřuje generální prokuratura České socialistické republiky příčiny, které vedly k zásahu bezpečnostních orgánů dne 17. listopadu na Národní třídě v Praze a úměrnost tohoto zákroku.“
Jak dopadlo vyšetřování událostí na Národní třídě, vyvolané Občanským fórem? Poslechněte si poslední díl seriálu k výročí 17. listopadu
Už čtyři dny po událostech na Národní třídě informoval Československý rozhlas o zahájení vyšetřování policejního zásahu proti studentům.
„Události z tohoto dne vyžadují zvláštní pozornost proto, že jsou spojeny s řadou závažných okolností, jejichž objasnění bude velmi složité a náročné.“
Vyšetření masakru na Národní třídě bylo jedním z požadavků Občanského fóra. „Toho se chopila vojenská prokuratura a vzhledem k tomu, že armáda se neúčastnila 17. listopadu nijak, tak vlastně byla vnímaná jako - nechci říct nezávislá síla - taková síla, která do toho není zapojená,“ popisuje Radiožurnálu historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.
Pouze 30 obviněných
Vyšetřování bylo rozsáhlé. Vojenská prokuratura vyslechla na 1700 svědků.
„Přičemž té demonstrace na Národní třídě v tom finále se zúčastnilo asi 2-2,5 tisíce demonstrantů a asi 600 příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Dále bylo provedeno přes 400 rekognic, to znamená rozpoznávání pachatelů těch konkrétních činů. Tam byla ta úspěšnost asi jednoprocentní, velmi malá,“ popisuje historik.
,Máme toho dost.‘ Konec komunismu v Československu odstartoval Palachův týden
Číst článek
Obžalováno bylo nakonec pouze 30 lidí. Většina z nich navíc odešla od soudu s podmíněnými tresty.
Samotné vyšetřování bylo velice náročné. „Ta anonymita příslušníků SNB v uniformách, přilby a tak dál... Nepodařilo se rozpoznat zdaleka tolik lidí, kolik se jich toho účastnilo. Naopak zasahující příslušníci jednoznačně trvali na tom, že byli ohrožováni, že se ničeho nedopustili,... Prostě naprosto absurdní situace,“ vysvětluje Tomek.
„Vyrovnávali jsme se s tím těžce, protože jsme těžce nesli to, že bychom byli ti lumpové, kteří způsobili i ten masakr na Národní třídě, což nebyla pravda,“ vzpomínal pro projekt Paměti národa Jan Slezák, který v roce 1989 působil jako zástupce velitele čety u pohotovostního pluku.
17. listopadu přímo na Národní třídě nezasahoval, byl v záloze v nedaleké Hybernské ulici. „My jsme ty lidi neřezali do krve. To byly červený barety, který tam udělali uličku a řezali ty, co museli projít tou uličkou,“ popisuje Slezák.
Záměr vytvořit past?
Za zákrok na Národní třídě byli odsouzeni pouze dva vyšší příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Jedním z nich byl Michal Danišovič.
Komunismus podle Klause neporazili studenti. U Hlávkovy koleje mluvil i o klimatu a pandemii
Číst článek
Co se 17. listopadu večer odehrálo ve velícím štábu, vyprávěl Paměti národa: „To, že se to pak nějakým způsobem zvrtlo, nikdo z velení štábu nevěděl. Odsouzen jsem byl ne za to, že jsem dal pokyn k zákroku. Odsouzen jsem byl za to, že jsem musel vědět, co se na Národní třídě děje, a jako velitel opatření jsem neudělal nic pro to, aby se tak nedělo,“ vzpomíná Danišovič.
„Tam se nepodařilo stejně prokázat, že by to byl záměr, vytvořit takovou past. Ale spíše všechna ta vyšetřování potvrdila to, že to byla prostě souhra různých okolností. Nebyl nikdy doložen nějaký důkaz toho, že by přišel pokyn,“ dodává historik Prokop Tomek.
Závěry vyšetřovací komise byly pro účastníky demonstrace velkým zklamáním a jeden z prvních požadavků revolučního hnutí zůstal nenaplněný.
