,Máme toho dost.‘ Konec komunismu v Československu odstartoval Palachův týden

Komunisté se na začátku roku 1989 stále drží u moci, ale ledy už začínají tát. 20. výročí tragické smrti studenta Jana Palacha přerostlo ve dnech 15. až 21. ledna 1989 v demonstrace proti vládnoucímu režimu v Československu. A odstartovaly tak začátek jeho pádu.

Tento článek je více než rok starý.

Seriál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Listopad 1989 (archivní foto)

20. výročí smrti studenta Jana Palacha přerostlo v demonstrace proti vládnoucímu režimu v Československu (archivní foto) | Foto: Archiv ČRo

„Byl jsem ne úplně v prvních řadách, ale asi v desáté nebo patnácté řadě, ale bylo vidět, že na Staromáku stojí obrněné transportéry, měly vodní děla a kosily ty první řady,“ popsal atmosféru v Praze během Palachova týdne projektu Paměť národa i tehdy jednadvacetiletý student Vysoké školy zemědělské v Brně Tomáš Mitáček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak pamětníci popisují občanské protesty roku 1989.

„Když jsem jel domů, tak jsem ještě týden přemýšlel, jestli má smysl být na světě. Že je všechno ztracené, pokud taková represe může fungovat proti vlastním lidem. Tak to se mnou otřáslo,“ dodal Mitáček.

Oficiální komunistické zprávy ale celou událost popisovaly naprosto odlišně.

„Na Václavském náměstí v Praze se dnes několik skupin protistátních živlů pokusilo o provokaci dlouhodobě připravovanou západními diverzními centry ve spolupráci s představiteli takzvané Charty 77,“ zaznělo v dobových zprávách.

Petice Několik vět

V červnu odvysílala stanice Svobodná Evropa znění petice Několik vět.

„Občané se obracejí na mocné se žádostí, aby s nimi konečně začali vést smysluplný dialog. Vrchnost odpovídá výhrůžkami,“ bylo řečeno ve vysílání.

Do podzimu 1989 ji podepsalo zhruba 40 tisíc lidí.

Cenzurované filmy, bony, Jágr a napětí. Před 33 lety v Československu sílily protesty a studentské nepokoje

Číst článek

„Ta petice byla nepochybně velmi významná, protože to nepodepisovali jenom ti stále stejní lidé, ale podepsalo to široké spektrum lidí od běžných občanů až dokonce po známé osobnosti zejména z kultury. V Československu se komunistickému režimu dařilo udržovat opozici v jakémsi ghettu, aby se nešířila dál. A tahle petice tohle ghetto úplně rozlomila a umožnila vytvoření daleko širší platformy,“ upozorňoval Radiožurnál historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.

A pak přišel začátek listopadu a několikadenní demonstrace v Teplicích za lepší životní prostředí:

„Nepříznivé rozptylové podmínky v ovzduší vyvolaly v některých částech severočeského kraje celou řadu problémů,“ popisoval Československý rozhlas. Teplické náměstí bylo plné lidí. Někteří měli roušky nebo i plynové masky.

„Ten represivní aparát je čím dál tím víc zaměstnán tady těmi zákroky. A není stavěn na takové množství. Protože občasná akce ano, ale pak už se to stává takovou rutinou a oni to ani personálně nezvládají,“ dodal historik Prokop Tomek.

Jen o pár dní později se na pražském Albertově sešli studenti vysokých škol, aby uctili památku studentů stíhaných nacistickým režimem na podzim 1939. Měli vlajky a také transparenty, na kterých stálo: Máme toho dost.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme