Půlstoletí manifestu 2000 slov: ‚Přišly na národ časy, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter‘
Provolání 2000 slov vyzývalo k pokračování reforem v Československu. Manifest podepsalo přes sto tisíc lidí, i reformní komunisty ale popudil, protože šel dál, než sami zamýšleli. Dokument vyšel 27. června 1968, tedy právě před 50 lety. A to z podnětu několika vědců z Akademie věd, kteří se obávali o osud demokratizace společnosti. Manifest dal dohromady spisovatel Ludvík Vaculík.
Když se před 50 lety objevil v novinách manifest 2000 slov, sovětský vůdce Brežněv hned telefonoval do Prahy. Dokument s požadavky na demokratizaci společnosti označil za kontrarevoluční čin
Manifest 2000 slov se v novinách poprvé objevil před 50 lety. O dokumentu, který sovětský vůdce Brežněv označil za kontrarevoluční čin, natáčel Jaroslav Skalický.
„Byl to nápad skupiny lidí. Znal jsem z nich snad jen akademika Wichterleho, který přišel s několika pány, a ti se mě zeptali, zda by nebylo správné, aby se veřejnost trochu rozdráždila k nějaké aktivitě. Bylo totiž před okresními konferencemi strany a šlo o to, které křídlo komunistické strany zvítězí. Přišli tedy s žádostí, abych napsal jakési provolání k veřejnosti,“ vzpomínal Ludvík Vaculík v rozhlasovém pořadu na vznik provolání.
„Jelikož jsem vycházel z toho, co si reálně uvažující lidí mysleli také, tedy, že je tady tento režim a jediná správná možnost je snažit se tento režim zlidštit, zdemokratizovat, přivádět k rozumu,“ dodal tehdy.
Manifest obsahoval radikálnější názory, než představovalo oficiální vedení strany ve svém akčním programu.
Když režim nedokázal držet krok
„2000 slov je skvělá ukázka toho, jak ani tehdejší reformní režim nedokázal držet krok s tím, co lidé už chtěli. Mělo to ohromný dopad, lidé to opravdu aktivně četli. Upozorňovalo to na úplně základní principy, kam by ten vývoj měl jít dál,“ řekl Radiožurnálu historik Michal Stehlík z Národního muzea.
Mladí šíleli, když Československo navštívil Ginsberg. Radost z uvolnění režimu ale vystřídaly tanky
Číst článek
Sovětský vůdce Leonid Brežněv kvůli provolání telefonoval Alexandru Dubčekovi a 2000 slov označil za nástup kontrarevolučních sil. Vedení KSČ manifest odmítlo.
„Objektivně by mohli vést k rozrušení existující společenské struktury, k uvolnění sil a snah, které by mohly vyústit do takových konfliktů a střetnutí, že by to mohlo ohrozit náš obrodný proces a další cestu socialistické výstavby,“ prohlásil šéf československých komunistů a ikona Pražského jara Alexandr Dubček.
Odmítavá reakce KSČ překvapila Zdeňka Hubáčka, tehdy studenta ČVUT. „Ten článek tehdy vůbec nebyl protisocialistický. Nenabádal ‚svrhněme tuhle vládu, tenhle režim‘. Ten jenom řekl, že chceme, aby nebyla cenzura, aby lidé mohli volit, koho chtějí, aby měli svobodu projevu,“ vzpomínal Hubáček.
Po porážce Pražského jara se výzva 2000 slov stala ve slovníku komunistické moci symbolem kontrarevoluce. Normalizační režim signatáře pronásledoval.
Zdroj: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
