Studenti odsouzení za podvracení republiky. Před 50 lety začal proces s Hnutím revoluční mládeže

Přesně před padesáti lety začal první politický proces v normalizačním Československu. Obžalovanými byli členové Hnutí revoluční mládeže. Jednalo se především o studenty filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří se postavili proti tehdejšímu režimu. Většina jeho členů se inspirovala metodami západních levicových radikálů. Rozsudky si vyslechlo 16 lidí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petruška Šustrová (uprostřed) s přáteli z Hnutí revoluční mládeže, Ivanem Dejmalem a Janem Frolíkem, v roce 1972 | Foto: Archiv Petrušky Šustrové | Zdroj: Paměť národa

„Moje matka se ptala: ‚Co udělal můj syn?‘ Major Váňa řekl: ,Paní, je podezřelý z pobuřování.‘ Matka říkala: ,Z pobuřování? Ale já taky nesouhlasím s tím, co se tady děje. Taky jsem pobouřená. Takže, pánové, to byste mě měli taky zavřít,‘“ popisoval novinář a polistopadový politik Petr Uhl pro projekt Paměť národa důkladnou domovní prohlídku krátce před tím, než ho Státní bezpečnost odvezla do vězení v pražské Ruzyni.

S matkou se už znovu nesetkal. V následném procesu byl Uhl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Matka zemřela krátce před jeho propuštěním. Nemohl se tak zúčastnit ani jejího pohřbu.

Přehrát

00:00 / 00:00

5. března 1971 začal proces se skupinou Hnutí revoluční mládeže. Šlo o studenty, kteří se vymezili proti nastupující normalizaci. 16 lidí bylo odsouzeno za podvracení republiky. První politický proces v normalizačním Československu připomíná Lucie Korcová

„Velmi se snažili, abychom to neměli jiné než sprostí zločinci, aby to bylo stejné – a nevedlo se jim to. A tak se nás snažili izolovat,“ říká Uhl.

Hnutí revoluční mládeže vzniklo 2. prosince 1968. Skupina studentů se snažila vymezit proti nastupující normalizaci. Především proti omezování svobod, získaných v první polovině roku 1968 během pražského jara.

„Zároveň vznik toho Hnutí revoluční mládeže představoval reakci vůči počínajícím projevům frustrace a poraženectví v řadách samotného vysokoškolského studentstva, které jinak bylo rozhodným zastáncem a obráncem těch reforem,“ popisuje pro Radiožurnál historik Jaroslav Pažout z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kromě letáků a tiskovin připravovali aktivisté také zprávy o situaci v Československu, které posílali do zahraničí. „Další takovou velkou akcí proti normalizačnímu režimu, kterou chystali, byla letáková akce k prvnímu výročí smrti Jana Palacha v lednu 1970. To však už nebylo realizováno vzhledem k tomu, že to hnutí bylo rozbito,“ doplňuje Pažout.

Psycholog: Kdyby se společnost rozpadla, budou mezi námi donašeči a trýznitelé jako v 50. letech

Číst článek

Do ilegality přešlo hnutí na podzim 1969. Státní bezpečnosti se ale podařilo mezi studenty nasadit svého agenta. 

„Pavel Šremr, Radan Baše a samozřejmě Petr Uhl měli nějaké spojení s odbory. Ale bohužel z toho spojení – vůbec nic proti odborářům – se k nám nalepil člověk jménem Čechal, což byl konfident StB. Taky nás samozřejmě udal,“ vzpomínala pro Paměť národa tehdejší členka hnutí, novinářka Petruška Šustrová.

Představitele hnutí zatkla Státní bezpečnost na přelomu roku 1969 a 1970. Trvalo ale víc než rok, než proces začal.

„Bylo to celé nesmysl, protože jsme neudělali nic, za co by měl člověk jít sedět. Že rozmnožíte překlady nějakých textů, to snad není na kriminál v normálním světě. A teď nás obviněných bylo devatenáct, to už je docela velký proces. A tvářit se, že to je nic, a ještě k tomu podstata trestného činu je taková... chabá,“ vyprávěla Šustrová.

I přes mezinárodní protesty poslala komunistická justice za mříže 16 mladých lidí. Šustrová si odseděla dva roky. Petr Uhl dostal nejpřísnější trest, celkem čtyři roky vězení.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme