Čaj se sušenkami, ale i složitý úřední proces. To je každoroční rituál uzavírání hrobek v Egyptě
Úřední zavírání staroegyptských hrobek v Abúsíru je každoroční rituál. Česká egyptologická mise právě končí jarní sezónu a předala svou lokalitu egyptským úřadům. Egyptští inspektoři je znovu odpečetí na podzim, kdy budou výzkumy pokračovat. Končící mise se soustředila hlavně na unikátní šachtové hrobky. A právě mezi nimi se prý můžeme těšit na nové překvapivé objevy.
„Součástí tohoto zavíracího a otevíracího rituálu ještě od dob profesora Vernera jsou čokoládové sušenky. Přijde komise, musí být sušenky, čaj se na lokalitě vaří normálně, ale sušenky vždycky musíme přinést z města a inspektoři se na ně těší. A samozřejmě to také vylepšuje náladu,“ vysvětluje ještě před odletem celé mise na půdě české ambasády v Káhiře profesor Ladislav Bareš z Českého egyptologického ústavu.
„Musí být přítomni tři inspektoři egyptské památkové správy. Kontrolují stav, zamknou, vezmou si klíče k sobě, přivěsí tři olověné pečetě, vchody se zazdívají a omítají, někdy se do té čerstvé omítky ještě podepíše inspektor, aby bylo naprosto jasné, že tam nikdo nepovolaný nevlezl,“ popisuje Bareš zavírání hrobky kněze Iuafaa v Abúsíru, kterou čeští egyptologové objevili již před čtvrt stoletím a dodnes ji zkoumají.
Dělníci pak ještě zasypávají hrobku pískem „V případě Iufaaovy hrobky se zasypává jenom vstupní schodiště. Ten vchod, pochopitelně už zamčený a zazděný, se zasypává, a nechává se jen asi půlmetrový průduch nahoře, aby pokračovalo větrání.“
Práce na vykopávkách v Egyptě jsou po covidu opět v plném proudu. Češi zkoumají šachtové hroby
Číst článek
Součástí zavírání hrobky je i dlouhý, několikastránkový zápis do úřední knihy. „Kontroluje se stav, píše se o tom sáhodlouhý zápis, podepisuje se tam hlídač, který je celoročně na místě,“ dodává Bareš.
Za čas by se pak měli dělníci s lopatami na místo opět vrátit a vchod by se měl komisionálně otevřít. „V tomhle případě možná spíše motyky, protože když jsem sem začal jezdit v těch sedmdesátých a osmdesátých letech, tak to ještě lopata byla pro místní dělníky naprosto exotický nástroj. Ale motyka je jejich nástroj už víc, než pět tisíc let. Doufáme, že do Iufaaovy hrobky se vrátíme zase na jaře příštího roku, pravděpodobně v březnu,“ předesílá další výzkumy šachtových hrobek v Abúsíru egyptolog a arabista Bareš.
Egyptologický domeček
Profesora Ladislava Bareše vítají místní údržbáři české ambasády v takzvaném egyptologickém domečku, který byl kdysi zázemím archeologů na zahradě českého velvyslanectví. Dnes už během misí přebývají přímo v sousedství vykopávek Abúsíru.
Sluneční králové zůstanou v Česku až do konce září. Národní muzeum prodloužilo výstavu
Číst článek
Z legrace říkají, že se zde Bareš i narodil. „V tomhle domečku jsem se samozřejmě nenarodil. Do tohoto areálu jsem poprvé přijel v roce 1982, a to bylo už osm let poté, co jsem poprvé přijel do Egypta. Poprvé jsem sem přijel na konci ledna 1974, ještě jako student třetího ročníku,“ říká.
A právě odtud vyráželi egyptologové den co den za svítání do Abúsíru i v devadesátých letech, kdy objevili neporušenou šachtovou hrobku kněze Iufaa.
„Před čtvrt stoletím jsme vstoupili do pohřební komory, ale začali jsme ji kopat o rok dříve, tedy v roce 1995. Každý den jsme jezdili do Abúsíru, to bylo nějakých 25 kilometrů, a tenhle domeček byla taková naše základna,“ vzpomíná egyptolog a arabista Bareš.
