Oblíbeného kazatele Adolfa Kajpra věznili nacisté i komunisté. Zemřel v Leopoldově

Vadil nacistům i komunistům. Ti první ho poslali do lágru bez rozsudku, ti druzí ho zařadili do vykonstruovaného procesu, kterým začal systematický nátlak na katolickou církev v Československu. Za mřížemi strávil 13,5 roku – a ve věznici také zemřel. Adolf Kajpr, jezuita a oblíbený pražský kazatel.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Politický proces se členy řádů. Adolf Kajpr je čtvrtý obžalovaný zleva | Foto: Čestmír Jírů | Zdroj: ČTK

Posluchači rozhlasového vysílání měli na konci 30. let příležitost poslouchat pravidelné duchovní přednášky jezuitského kazatele Adolfa Kajpra. Mladý kněz dokázal vnímavé lidi u radiopřijímačů zaujmout schopností hovořit o aktuálních otázkách jasně a srozumitelně:

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Portréty o Adolfu Kajprovi

„Přes své rozsáhlé vzdělání se Kajpr nestal vědeckým teologem, odtaženým od každodenních problémů,“ napsal o něm Jaroslav Cuhra.

Všechna slova chvály těžko ověříme - z Kajprových rozhlasových přednášek z roku 1938 se v rozhlasovém archivu nedochovala ani jedna. Zůstala ale svědectví o pozoruhodném životě.

Měl se stát mlynářem

Adolf Kajpr (1902-1959) neměl ideální „startovní“ podmínky: ve třech letech mu zemřela maminka, ve čtyřech otec. Osiřelé děti vychovala v chudých poměrech teta, která Adolfa poslala na vyučení do nedalekého mlýna.

Mlynářův švagr ale rozpoznal velké chlapcovo nadání a postupně jej připravil ke studiu. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Praze studoval v belgické Lovani (to už byl přijat k jezuitům) a doktorem filozofie se stal v Innsbrucku.

Před válkou působil v Praze u svatého Ignáce na Karlově náměstí, kde byl vyhledávaným kazatelem; přispíval také do katolických periodik. Byl mimořádně kritický vůči nastupujícímu nacismu (už v roce 1933 upozorňoval, že v základech fašismu a nacismu stojí brutalita a pyšné, modloslužebné sebeuctívání člověka) a v tomto duchu psal i po březnu 1939, kdy byla země okupována německými nacisty.

Odvážné psaní bylo příčinou jeho zatčení gestapem v březnu 1941 a následného odeslání do koncentračních táborů Mauthausen a Dachau, vše bez řádného rozsudku.

Rok a čtvrt na samotce

To komunistická justice byla o pár let později důslednější: Kajpr patřil po válce k významným osobnostem a bylo jen otázkou času, kdy si na populárního kazatele a pohotového komentátora aktuálních událostí komunisté došlápnou.

,Tak pojď, Ondřeji. Víš, proč jsi tady?‘ Dělník šel kvůli ‚atentátu‘ na sochu Gottwalda na devět let do vězení

Číst článek

Stalo se v roce 1950; po dvoutýdenní vazbě byl Kajpr na Velký pátek odsouzen v procesu s dalšími deseti řeholníky ke 12 letům odnětí svobody za údajnou velezradu (v roce 1993 byl prohlášen za nevinného). Rok a čtvrt byl vězněn na samotce, později putoval po mnoha českých a slovenských věznicích.

Zemřel v září 1959 v Leopoldově po druhém ataku infarktu, po mnoha peripetiích je pochován na Vyšehradě poblíž Slavína. Před dvěma lety byl v Praze zahájen proces jeho blahořečení.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme