Legendární V-101: Agent, který komunistům výrazně pomohl s únorovým převratem v Československu

Říkalo se o něm, že „udělal komunistům únor“. Spolupracovník Státní bezpečnosti, zašifrovaný pod krycím jménem V-101, jinak Valerij Sergejevič Vilinskij. Za první republiky psal pro katolický i vládní tiskt, v letech protektorátu patřil k novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. A co následovalo po druhé světové válce? A po únoru 1948? Na to odpoví historik Petr Blažek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klement Gottwald při podpisu, za ním zleva Antonín Zápotocký, Dionysius Polanský, Oldřich John, Josef Plojhar, Jindřich Šnobl, Jozef Kováčik

Klement Gottwald při podpisu, za ním zleva Antonín Zápotocký, Dionysius Polanský, Oldřich John, Josef Plojhar, Jindřich Šnobl, Jozef Kováčik | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Rodák z Oděsy Valerij Vilinskij (1901) pocházel z ruské šlechtické rodiny, jejíž příslušníci odešli po bolševickém puči v listopadu 1917 do exilu a nakonec v roce 1923 zakotvili v Československu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Legendární V-101: Agent, který komunistům výrazně pomohl s únorem

Valerij v Praze dokončil studia práv a psal pro katolický a později i vládni tisk. V letech 1934 až 1936 pracoval v Lidových novinách jako redaktor pro zahraniční politiku. Napsal řadu knih a byl velkým propagátorem sjednocení katolické a pravoslavné církve.

Za války pracoval ve Státním úřadu statistickém a patřil k aktivistickým novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. Měl být také placeným agentem gestapa. V roce 1945 byl krátce zaměstnán na ministerstvu informací, poté ale čelil trestnímu řízení podle retribučního dekretu.

Hrozil mu trest za kolaboraci, ale unikl mu a ještě v roce 1945 byl zproštěn všech obvinění, když se jej zastali sovětští agenti NKVD.

Dvě hodiny po zasedání

Vzápětí měl být naverbován do služeb sovětské tajné policie a od 1946 spolupracoval i s československou Státní bezpečností, která se stále více dostávala pod kontrolu komunistů. Až do roku 1951 byl jedním z nejaktivnějších agentů a na počátku roku 1948 sehrál klíčovou úlohu v politické krizi vrcholící únorovým komunistickým převratem.

V ulicích už vládli komunisté, Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci k Hradu

Číst článek

Vilinskij Státní bezpečnost pravidelně a velmi detailně informoval o tom, co se děje uvnitř demokratických stran.

„Gottwald a politbyro věděli nejpozději dvě hodiny po zasedání dvanácti ministrů demokratických stran, o čem se tam jednalo,“ řekl později tehdejší velitel StB a zpravodajské služby Jindřich Veselý.

Komunisté tak mohli promyšleně plánovat seznam, rozsah a vyznění nátlakových akcí na každý den. Po únoru 1948 význam Vilinského klesal a nakonec se on sám stal pro podezření ze spolupráce se západoněmeckou rozvědkou objektem sledování naší StB. Nebylo mu ještě ani 54 let, když v Praze spáchal sebevraždu.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme