Uplynulo 80 let od Akce Sokol. Reinhard Heydrich při ní nechal zatknout a deportovat 1500 členů organizace
Za národ, drahou vlast! Tomuto heslu sokolské organizace zůstali její členové věrní i během druhé světové války. Také proto představovali pro zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha mimořádně nebezpečnou skupinu. Zastrašit a následně zlikvidovat Českou obec sokolskou se rozhodl před 80 lety v rámci takzvané Akce Sokol.
V noci ze 7. na 8. října 1941 vtrhlo do bytu rodiny Evaldových gestapo. Tehdy teprve třináctiletá Dagmar ještě v té chvíli netušila, že svého otce už nikdy neuvidí – vzpomínala na to pro projekt Paměť národa. Během Akce Sokol zatkli nacisti zhruba 1500 představitelů sokolské obce.
„Vím, že měli strašně naspěch a že se táta s náma ani nemohl rozloučit, protože nás nepustili z pokoje. A to už bylo špatné. To ho nechali nejdřív ve věznici a zakrátko ho dovezli do Terezína,“ vzpomíná Dagmar pro Radiožurnál.
„Ještě snad měl z posledních sil prosadit Hácha, že ty sokoly z toho Terezína pustí, jenže Heydrich už vzal věci pevně do svých rukou a už tomu zabránil a v lednu je všechny odvezli do Osvětimi a odtamtud se jich vrátilo pětašedesát nebo tak nějak,“ říká pamětnice.
To samozřejmě sokolskou organizaci velmi zasáhlo. „Ztráty byly opravdu obrovské a pro tu Českou obec sokolskou byly prakticky nenahraditelné,“ řekl Radiožurnálu historik z Vojenského historického ústavu Michal Burian.
Za první světové války stáli sokolové u vzniku prvních československých legií ve Francii, Rusku i Itálii. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se stali i první armádou nového státu.
Odhodlaní odpůrci
K sokolským ideálům, tedy smyslu pro čest, morálku a především vlastenectví, se hrdě hlásil téměř milion mužů, žen a dětí. Mezi nimi i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
„Podle svých tradic se Sokol bude snažit o zahlazení všech stop nesvobody. Zejména pak se bude starat o dorůstající pokolení. Dávejte mu vzory lásky k národu a státu. Nazdar!“ znělo v projevu prvního československého prezidenta.
„Vrcholem činnosti Sokola byl 10. všesokolský slet v červenci 1938, který se stal de facto největším symbolem připravenosti národa bránit Československou republiku. A tohle všechno pochopitelně Němci věděli, takže pro ně od počátku ten Sokol byl tím jasně definovaným nepřítelem,“ zdůrazňuje historik Michal Burian.
Sokolům po okupaci hrozila i smrt. ‚Cvičili jsme do slámy,‘ vzpomíná olympijský medailista Růžička
Číst článek
Už 30. září 1941 nechal Reinhard Heydrich popravit náčelníka České obce sokolské Augustina Pechláta. Pozdějším masovým zákrokem proti Sokolům si zastupující říšský protektor podle Buriana podepsal rozsudek smrti.
„Asi si nedovedl představit, že si naopak vytvoří skupinu velmi odhodlaných a přesvědčených odpůrců, kteří za cenu sebezničení budou ochotni jít do těch příprav atentátu na Heydricha. Vlastně nebýt sokolů, tak by se atentát nikdy nemohl uskutečnit,“ dodává Burian.
K těmto sokolům patřil i František Pecháček. Za účast na atentátu ho Němci v únoru 1944 popravili v Mauthausenu, kde pronesl tato poslední slova.
K uctění všech sokolů a sokolek, kteří obětovali své životy v boji za svobodu a demokracii, si Česká republika připomíná 8. říjen jako Památný den sokolstva.
