Americká ministryně, starosta Chicaga či poslanec Bundestagu. Jaká je česká stopa ve světové politice?

Na všech kontinentech najdeme české krajany, kteří zároveň s novou vlastí na svou rodnou zemi nezapomněli a naopak jí ze všech sil pomáhali. Někteří z nich se zároveň dokázali prosadit až v nejvyšších patrech světové politiky, jak popisuje historik Michal Stehlík v pořadu Jak to bylo doopravdy na Českém rozhlase Plus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Madeleine Albrightová

Madeleine Albrightová | Foto: Tomáš Adamec

Vídeň byla v období monarchie častým cílem přistěhovalců z různých míst. Historik Michal Stehlík o ní říká, že byla světem národů a národností a dodnes je tam spousta českých jmen.

Přehrát

00:00 / 00:00

České stopy v evropské i světové politice hledá pořad Jak to bylo doopravdy

Kořeny v českých zemích měl mimo jiné proslulý kancléř Bruno Kreisky či rakouský prezident Franz Jonas (zvolen byl v roce 1965). Oba jeho rodiče pocházeli z Vysočiny, tatínek z Kamenice u Jihlavy a maminka z Pavlova nedaleko Třeště. Jonas byl velkou postavou rakouských soudobých dějin, v čele města Vídně v pozici starosty byl 14 let až do své prezidentské kandidatury.

Adolph J. Sabath patří bezpochyby ke jménům méně známým, možná až neznámým. A přesto právě on byl nejdéle působícím politikem amerického Kongresu za distrikt v Chicagu.

„Je to velká postava amerického parlamentního systému, ochránce Čechů. Zároveň jde o téměř klasický příběh chlapce, který odešel z domova v 15 letech a vypracoval se od těch nejposlednějších prací,“ konstatuje Stehlík.

Lidové milice byly po celou dobu protizákonné, tvrdí historik Stehlík. Věrnost přísahaly komunistům

Číst článek

Připomeňme, že právě Sabath byl zastáncem vstupu USA do 1. světové války a po celou svou kariéru se opíral o krajany, se kterými také úzce spolupracoval. Ostatně Chicago patřilo k největším „českým“ městům na americkém kontinentu.

Souviselo to se silnou krajanskou komunitou, jejímž reprezentantem byl také proslulý Antonín Josef Čermák. Ten se do USA dostal jako malé dítko se svými rodiči a v roce 1931 se stal starostou Chicaga. Do historie se ale zapsal i tím, že zahynul rukou atentátníka, který střílel na prezidenta Roosevelta. Jeho poslední slova, která pronesl směrem k hlavě USA, byla: „Jsem rád, že jsem to já a ne vy.“

Z české dívky jednou z nejvlivnějších žen světa

Když se do USA dostala 11letá dívka Marie Jana Korbelová se svými rodiči, exulanty, málokoho by napadlo, že z ní jednou bude americká ministryně a ve své době jedna z nejvlivnějších žen světa.

„Madeleine Albrightová je asi nejznámější politickou figurou z českého prostředí, její osud je spjat s osudem jejího otce diplomata Korbela. Ve své profesní dráze navázala na rodinnou tradici,“ říká Stehlík. Po pádu železné opony vstupuje do daného dění, její výhodou byla znalost a pochopení Východu a dle historika „lze s nadsázkou říci, že v ní Česká republika měla svého velvyslance.“

Jedna z velkých exilových vln následovala po srpnové okupaci 1968, tehdy v Itálii požádal o politický azyl Jiří Pelikán. Bývalý reformní komunista, kterého od mládí zajímala politika a v daném období byl ředitelem Československé televize. Byl tak výraznou osobností, že „sám Brežněv si přál jeho odstavení z čela této instituce, zaznělo to i při jednáních v Moskvě v srpnu 1968,“ uvádí Stehlík.

Báli jsme se o tom mluvit, říkají hrdinové ze srpna 1968

Číst článek

Jiří Pelikán se stal jednou z nejvýznamnějších a nejaktivnějších osobností exilu. Začal vydávat své Listy, organizoval různá setkávání a vydávání knih a jeho tématem se stala lidská práva. Tím se také dostal do hledáčku československé kontrarozvědky, která ho považovala za jednoho z „největších“ nepřátel. Pelikánovo zaujetí pro politiku ho dovedlo až do Evropského parlamentu, kam byl zvolen na kandidátce Italské socialistické strany.

V německém Frankfurtu nad Mohanem začal svou politickou dráhu za stranu Zelených exulant Milan Horáček, rodák ze Sudet. Pokračoval pak až do poslanecké lavice, bylo to v roce 1983 v německém Bundestagu a jeho nepřeslechnutelný český přízvuk jasně naznačoval jeho rodnou zemi.

Také jeho tématem byla lidská práva a s veškerým nasazením podporoval československou opozici. Po pádu komunismu úzce spolupracoval s Václavem Havlem, byl dokonce tím, kdo Havlovi zprostředkoval první setkání s dalajlámou. Horáčkova politická dráha pokračovala v roce 2004, kdy byl za německé Zelené zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Na otázku pořadu, zda se Češi prosadili ve světové politice, historik Michal Stehlík odpovídá: „Prosadili, ale ještě důležitější než národnost je to, s čím se prosadili. Velmi často s demokratickými myšlenkami a s myšlenkami lidských práv. My jsme relativně uzavřená společnost, a tak každý takový příběh je důležitý především pro nás doma,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu v úvodu článku.

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme