30 let od svatořečení Anežky České. ‚Propojilo to celou společnost v zápasu o svobodu,‘ řekl Duka

Papež Jan Pavel II. přesně před třiceti lety, pět dní před začátkem sametové revoluce, svatořečil Anežku Českou. Slavnostního aktu se tehdy ve Vatikánu účastnily tisíce českých věřících. A komunistický režim, který byl na pokraji sil, jim v tom nebránil. O svatořečení tehdy informovala dokonce i oficiální státní média, včetně například Rudého práva.

Praha/Vatikán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Téměř 10 tisíc poutníků z Československa přihlíželo svatořečení Anežky Přemyslovny v chrámu svatého Petra ve Vatikánu. Následující den je přišel pozdravit papež Jan Pavel II. Fotografie z 13. 11. 1989 | Zdroj: ČTK/AP

„Úsilí o svatořečení svaté Anežky nám jde až do doby otce vlasti a prochází celými dějinami,“ popsal pro Radiožurnál kardinál Dominik Duka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svatořečení Anežky České. Poslechněte si celý rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou

Ke svatořečení vedla podle něj cesta přes řadu peticí. Ale zapotřebí nebylo jen to. „Musíme také vzpomenout velehradskou pouť v roce 1985, svíčkovou manifestaci v Bratislavě, a především na největší petici ‚31 bodů‘ Augustina Navrátila. Podepisovali ji nejen věřící, ale i lidé, kteří sympatizovali a cítili, že to je boj o svobodu, tedy velká část členů Charty 77,“ zavzpomínal Duka.

Podpisy pod tuto petici podle kardinála tehdy sbíral i pozdější ministr kultury Pavel Dostál. „Byla to do jisté míry aktivita, která propojila celou společnost v zápasu o svobodu a nutnou změnu režimu,“ dodal Duka.

‚Lidé plakali‘

Papež Jan Pavel II. prohlásil Anežku Českou za svatou v chrámu svatého Petra ve Vatikánu. Obřadu se tehdy zúčastnil i Zdeněk Míša. „Zpívali jsme Svatý Václave a zakončili jsme to hymnou. Lidé plakali,“ vzpomíná.

Jiří Hořínek z Ostravy pak už třicet let opatruje křížek a růženec, které dostal jako mladík v listopadu 1989 od papeže Jana Pavla II., když byl na svatořečení Anežky České.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké bylo svatořečení Anežky České v Římě v listopadu 1989, na kterém byl papež Jan Pavel II.? S pamětníky natáčela Andrea Čánová

„Nejvíce na mě zapůsobila audience u Svatého otce v aule Pavla VI. Uprostřed byla ulička, kudy Svatý otec procházel a zdravil lidi, včetně mě. Přešel, ale asi po dvou metrech se vrátil a dal mi křížek a růženec. Byl to hodně silný okamžik,“ vzpomíná pro Český rozhlas Ostrava.

Komunisté pět dní před začátkem sametové revoluce už věřícím nebránili odjet do zahraničí.

„Mohli jsme tam svobodně vyjet. Že jsme dostali povolení vycestovat, ale bylo hodně překvapující. A mohli jsme se i svobodně vrátit,“ přibližuje Hořínek.

Jiří Hořínek z Ostravy už třicet let opatruje křížek a růženec, které dostal jako mladík v listopadu 1989 od papeže Jana Pavla II., když byl na svatořečení Anežky České. | Foto: Andrea Čánová | Zdroj: Český rozhlas

Povolená pouť tisíců věřících za hranice Československa byla podle historika Petra Kubína znakem slábnoucího režimu.

Stručně o Anežce České

Anežka Přemyslovna, též Anežka Česká, nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I., byla za své milosrdenství už za života označována lidmi za svatou. Proces její kanonizace začal již v polovině 14. století, dokončen byl až o více než 650 let později. Anežka se 12. listopadu 1989 stala první českou světicí od roku 1720, kdy byl kanonizován Jan Nepomucký. Anežčiny ostatky se i přes rozsáhlá archeologická pátrání nepodařilo objevit. Podle jedné z legend tehdy bude v Čechách dobře, až bude Anežka Česká prohlášena za svatou. Obdobná legenda se váže i k nalezení ostatků.
Zdroj: ČTK

„Katolická církev byla jednou z nejvíce pronásledovaných organizací. Byla jednou z nejvíce rezistentních vůči komunistickému režimu. A svědčilo to o tom, že režim je na konci s dechem,“ vysvětluje historik. Anežka Česká se i díky době svého svatořečení stala symbolem sametové revoluce.

‚Poprvé na Západě‘

Z ostravské Staré Bělé tehdy vyjela také desetičlenná skupina farníků. Do Říma odcestoval i katolický kněz Bohuslav Novák.

„Představte si, že to bylo něco úžasného. Poprvé jsme letěli letadlem, poprvé jsme se dostali na Západ, poprvé do Říma, poprvé s papežem, poprvé na svatořečení. Bylo to tolik zážitků, že to nešlo skoro ani unést a vstřebat,“ popisuje.

Mimořádnou událost si v tamějším kostele připomínají výstavou unikátních fotek a dokumentů. „Zúčastnil se tehdy i můj bratr Pavel Forgač, tehdy doktor práv a snad jeden z posledních emigrantů z Československa. Říkal o sobě, že byl poslední,“ říká autor výstavy Marek Forgač.

Kardinál Dominik Duka | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Během svatořečení dostal na starost kardinála Františka Tomáška, kterého měl doprovázet. Existuje o tom i důkaz,“ ukazuje výtisk Katolických novin, kde je fotografie Pavla Forgače s tehdejším kardinálem Tomáškem.

„Člověk už teď nemusí mít strach, který měl kus svého života. Vždy, když šel do kostela, tak měl obavu, aby ho někdo nesledoval. Svatá Anežka se určitě postarala i o události, které následovaly,“ uzavírá.

Výstava unikátních fotek a dokumentů ke svatořečení Svaté Anežky bude v kostele v ostravské Staré Bělé do 17. listopadu.

Pavel Forgač doprovází tehdejšího kardinála Františka Tomáška | Foto: Andrea Čánová | Zdroj: Český rozhlas

O Anežce

Nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské zvolila dobrovolnou chudobu a péči o potřebné. Od mládí vynikala inteligencí. Nejvíce je známá jako zakladatelka nemocnice a útulku pro chudé a rytířského řádu.

Začátkem třicátých let 13. století začala budovat na pozemcích u Vltavy - Na Františku - sídlo církevního řádu. A přesunula sem i již dříve založený špitál a útulek pro chudé a pocestné, kde sama pracovala. Při špitále pak vzniklo bratrstvo, které změnil papež v samostatný Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.

Anežka se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a také zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území. Složila řeholní sliby a jako první královská dcera vstoupila do chudého řádu klarisek. Z rozhodnutí papeže se také stala abatyší kláštera Na Františku. A v čele kláštera stála až do své smrti 2. března 1282.

Původně byla pohřbena v klášteře Na Františku do hrobky Přemyslovců, v roce 1322 byly ale její ostatky z obav před povodní přemístěny pod hlavní oltář a později je řádové sestry prchající před husitským běsněním odnesly a uložily na dodnes neznámé místo.

Zdroj: ČTK

V bazilice Santa Maria Maggiore v Římě byla v pondělí zahájena česká národní pouť k oslavě sv. Anežky České při příležitosti 30. výročí jejího svatořečení. | Zdroj: ČTK

Andrea Čánová, Daniela Tollingerová, tch, jch, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme