Vrak starověké lodi u Antikythéry je zdrojem pokladů nedozírné ceny už sto let. Průzkum stále není hotov
Mezi Krétou a ostrůvkem Antikythéra v Řecku se před více než dvěma tisíci let potopila římská obchodní loď. Dnes je to pro archeology ten nejbohatší antický vrak na světě.
Na jaře roku 1900 našla skupina sběračů mořských hub u řeckého ostrůvku Antikythéra něco jiného, než hledala. Vrak antické obchodní lodi. Archeologové už z něho vyzvedli poklady nedozírné ceny, ale průzkum ještě neskončil.
Tím mediálně nejvděčnějším nálezem je hlava mramorové sochy poloboha Herkula. Samotná socha – bezhlavá – je v Národním archeologickém muzeu v Aténách. Má zhruba dvojnásobnou životní velikost – je to bezhlavý svalovec, který se opírá o svůj kyj.
Jak je ale jasné, že nově objevená hlava patří k soše v muzeu? Vedoucí průzkumu, švýcarský archeolog Lorenz Baumer z Ženevské univerzity, o tom nepochybuje.
‚Našli jsme, co by Bible ráda, ale jinde.‘ Archeolog Čapek zkoumá ‚Šalamounův‘ chrám v Tel Moca
Číst článek
„Je to hlava muže s krátkými kudrnatými vlasy a plnovousem. Měřítko také odpovídá, dvakrát větší než životní velikost. Definitivně to potvrdí až další analýzy, ale pravděpodobnost je takřka stoprocentní,“ řekl Baumer v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
Sto let dlouhý výzkum
Navzdory tomu, jak je vrak z archeologického hlediska důležitý, stále není celý prozkoumaný. Teď z částí vraku odsunuli tři velké balvany, každý o váze přibližně osmi tun.
Kromě samotné hlavy objevili kusy podstavce jiné mramorové sochy, úlomky lodní výbavy - mimo jiné kotvy - a také dva lidské zuby, jak vysvětlil profesor Baumer. Antikythérský vrak je v hloubce asi padesáti metrů, takže potápěči-archeologové tam mohou pracovat vždy jen půl hodiny. Dostalo se k němu tak jen málo badatelů.
‚Byla pokrytá blátem, umyli jsme ji vodou.‘ Palestinec našel na poli sochu hlavy starou 4500 let
Číst článek
S výzkumem začala v polovině sedmdesátých let expedice francouzského oceánografa Jeana-Jacquesa Cousteaua. Potom ale byla dlouhá pauza až do roku 2012, kdy začal současný průzkum v rámci projektu s názvem „Návrat k Antikythéře“. A stále pokračuje.
Kromě dosud zmíněným artefaktů byly z vraku vyzvednuty i jiné poklady. Například několik mramorových a bronzových soch. Když je v roce 1900 poprvé uviděli sběrači mořských hub, kteří vrak našli, mysleli si, že se jedná o mrtvoly, ale byly to sochy.
Mezi nálezy jsou také úlomky keramických nádob, mince z měst v Malé Asii, ostatky nejméně čtyř lidí, a vůbec to nejznámější, takzvaný „Antikythérský mechanismus“, kterému se někdy říká „první známý počítač“.
První počítač na světě
Co přesně „Antikythérský mechanismus“ je, dlouho nebylo jasné. V současnosti si vědci myslí, že to byl přístroj na určování polohy Slunce, Měsíce a planet – Řekové jich znali pět. Mechanismus samotný je velmi komplikovaný.
Soukolí jsou ručně poháněná na hřídel a ukazují pohyb vesmírných těles. Vypočítali s ním pohyb Měsíce, Slunce – zatmění Slunce i měsíční fáze. A všechny ty jevy mechanismus ukazoval vzhledem k významným událostem, jako byly např. olympijské hry.
Řečtí archeologové objevili antické město Tenea. Možná ho založili váleční zajatci z Trojské války
Číst článek
Původně byl mechanismus schraňován zřejmě ve schránce o velikosti krabice od bot. Ve vraku byly tři bronzové kousky – asi třetina toho přístroje. Teď jsou v řeckém Národním archeologickém muzeu. Loni mechanismus digitálně zrekonstruovali vědci z londýnské univerzity UCL (University College London)
Dodnes je záhadou, co mechanismus na lodi dělal. Nic podobného taky ještě nikdo nenašel. Pochopitelně, po tomhle nálezu (z vraku to vyzdvihli v roce 1901) museli vědci změnit názor na technologickou vyspělost starých Řeků.
Teď debatují o tom, pro koho ten přístroj vznikl a kdo ho vytvořil, kdo byl autorem. A někteří tipují dokonce Archimeda. Ani tady bádání zdaleka nekončí.
Objev Antikythérského vraku není až natolik vzácný. Objevy vraků jsou kupodivu poměrně časté. Za posledních třicet let jich lidé objevili asi 600. Evidenci antických vraků ve Středomoří vedou vědci z Oxfordské univerzity – a zhruba od začátku 16. století mají v soupisu celkem skoro 1800 antických vraků.
