Archeologové v Pompejích našli ostatky bývalého otroka. Zachovalému tělu zbyly bílé vlasy a část ucha
Býval otrokem. Poté se z něj stal boháč, kterého pohřbili na hřbitově v Porta Sarno před rokem 79. Archeologové v úterý nalezli podle nich nejzachovalejší tělo ve starověkých Pompejích. Částečně mumifikovaný Pompejec má zachovalé bílé vlasy a část ucha. Že je jeho tělo zachováno a nikoliv spáleno, jak bylo tehdy obvyklé, podle odborníků dokazuje vysoký ekonomický a sociální status.
Částečně mumifikované zachovalé ostatky včetně vlasů a kostí patří otrokovi, jenž však podle archeologů svůj status v tehdejších Pompejích zvýšil a zbohatnul.
Archeologové tělo našli na území Pompejí v hrobce Porta Sarno, jedné z hlavních bran do starověkého města. Pompejský archeologický park o tom informoval v tiskové zprávě.
Hrobka, ve které byl bývalý otrok Marcus Venerius Secundio pohřben, údajně existovala dekády před erupcí sopky Mount Vesuvius, jež Pompeje v roce 79 zničila.
Secundiovo tělo je považované za nejzachovalejší ostatky ze starověkého města. Má částečně viditelné ucho a bílé vlasy. Počáteční testy prokazují, že zemřel, když mu bylo zhruba 60 let.
Archeologové zachovalost přikládají hermeticky uzavřenému prostředí, ve kterém se tělo nacházelo. „Stále potřebujeme pochopit, zda částečná mumifikace zemřelého je kvůli cílené úpravě, nebo ne,“ popsal profesor z univerzity ve Valencii Llorenç Alapont.
„Hrobka poskytuje neuvěřitelné množství informací od fasády, přes nalezené texty až po samotné pohřbívání“
Llorenç Alapont (profesor valencijské univerzity )
Podle archeologů je nalezené tělo zajímavé také proto, že zesnulí dospělí lidé se v době Římské říše většinou spalovali. V Secundiově hrobce mimo jiné našli zdobenou skleněnou urnu, na které bylo jméno „Nobia Amabilis“.
Je možné, že jde o jeho ženu, kterou s ním pohřbili. Zachované tělo při pohřbu značí dobrý ekonomický a sociální status.
Otrok a kustod
Marcus Venerius Secundio
- Secundio byl otrok a kustod starověkého Pompejského Venušina chrámu.
- Poté, co byl vysvobozen z otroctví se přidal k řádu Augastálů, skupině kněží, kteří byli hlavou císařského kultu.
Další nalezenou zajímavostí je nápis na mramorové desce. Text na ní referuje na divadelní představení v Pompejích, která se uváděla v řečtině.
„Je to důkaz zjevně prvních divadelních her v Pompejích, v nichž zazněla řečtina,“ vysvětlila ředitelka pompejského archeologického parku Gabriela Zuchtriegelová.
Podle ní jsou organizovaná divadelní představení v řečtině důkazem otevřené kulturní atmosféry, která charakterizuje starověké Pompeje.
