Byl Ota I. Sličný opravdu pohledný? Testy archeologům ukazují, že ostatky z Olomouce patří Přemyslovcům

Další analýzy potvrdily, že kosti z olomoucké kaple svatého Štěpána patří pravděpodobně Přemyslovcům. Svědčí o tom čerstvé výsledky radiokarbonového průzkumu Archeologického ústavu Akademie věd. Vzácné, tisíc let staré ostatky podle historiků patří přemyslovským knížatům Otovi I., Otovi III. a jejich rodinným příslušníkům.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kaple sv. Štěpána na Hradisku | Foto: Miroslav Kobza | Zdroj: ČRo

„Ta pravděpodobnost se zvýšila,“ konstatoval spokojený Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd hned poté, co dostal do ruky výsledky radiokarbonového průzkumu. Kosti ze zazděného výklenku sakristie vyzvedli archeologové před rokem. Spolu s olomouckými knížaty Oty I. A Oty III. by tam měly být také ostatky jejich manželek a synů.

Archeologové našli na hradišti Vraclav desítky mincí z doby Přemyslovců

Číst článek

„Pět spadá do toho jedenáctého a dvanáctého století, ale v zásadě pracujeme se správným souborem,“ uvedl.

Podle Jana Frolíka už teď nic nebrání analýze DNA. „Jedna žena je tam určitě, druhá pravděpodobně, jestli se povedou vzorky stroncia kvůli původu, protože obě manželky jak do Oty I a od Oty III. byly mimomoravské, takže to bychom měli poznat. Jsou-li to Přemyslovci, měli by mít kvalitní stravu, což se z těch vzorků také dá poznat. To bude asi všechno, co se za současného stavu poznání dá zjistit,“ popsal Frolík.

Rekonstrukce Oty Sličného

Výsledky analýzy DNA by měl mít Jan Frolík k dispozici zhruba za čtyři měsíce. Tím by se jasně měla prokázat příbuznost moravské a české větve Přemyslovců.

Ota I., který vládl Moravě z Olomouce, měl přízvisko Sličný. Jestli byl opravdu pohledný, by měly prokázat 3D rekonstrukce podob Přemyslovců:

„Ty lebky už jsou nafotografované tak, aby se dala udělat počítačová 3D rekonstrukce, což je dnes populární,“ nastínil Frolík.

Český archeolog sklízí úspěch za průzkum hradiště a zaniklé vesnice z dob Přemyslovců

Číst článek

Vzácné jsou i schrány, ve kterých byly ostatky pravděpodobných Přemyslovců uložené - stříbrná a malovaná dřevěná. Obě teď procházejí nákladným restaurováním, potvrzuje Simona Jemelková z olomouckého Muzea umění.

„Ta cínová schrána byla v minulosti poškozena mechanicky, zřejmě zásahem zlodějů nebo vandalů, kteří se do ní snažili vpáčit. Víko bylo rozříznuté, na několika místech byla poškozena nějakými dláty,“ popsala jejich stav Jemelková.

Celoevropský význam

Pokud se potvrdí, že jde o kosterní pozůstatky vládnoucích Přemyslovců v Olomouci, bude to podle Simony Jemelková důležité nejen pro Olomouc: „bude to skvělá zpráva i pro průzkum v celoevropském měřítku, protože zkoumání vládnoucích rodů probíhá, ale podle informací, které mám, jde o velice složitou záležitost,“ vysvětlila.

„Často historické peripetie vedly k tomu, že ty ostatky jsou zaměněny, ztraceny nebo jsou knížecí hroby, ale neví se přesně, o koho jde. A my tady máme přesně určeno, že v tomto hrobě by měly být tyto osobnosti. Což je skvělé, a pokud se to podaří potvrdit, tak se tím vlastně uzavře jeden kamínek z té mozaiky průzkumu českého vládnoucího rodu Přemyslovců,“ popsala možné dopady výzkumu Jemelková.

„Na základě tohoto výzkumu a zjištění se budou moci dělat další a potvrzovat příbuznost dalších osobností,“ dodala.

Zpět do Olomouce by se zatím stále pravděpodobné ostatky olomouckých Přemyslovců měly vrátit po novém roce. Na jaře by pak návštěvníci mohli vidět zrestaurované sarkofágy Přemyslovců v Arcidiecézním muzeu.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme