Příkop a hroty šípů. Archeologové poprvé objevili hmotné důkazy o dobytí Jeruzaléma křižáky
Archeologové díky nálezům potvrdili pravdivost části informací ze středověkých kronik. Objev oznámili přesně 920 let poté, co vojska první křížové výpravy Svaté město dobyla z rukou tehdejších muslimských vládců. Archeologové našli zejména příkop vyhloubený na samotném sklonku 11. století.
Archeologové pozůstatky příkopu našli v délce asi 200 metrů, hned za hradbami v okolí dnešní Sionské brány.
Výzkum spravovaný izraelským Úřadem na ochranu přírody a národních parků (Israel Nature and Parks Authority) vedou archeologové z americké univerzity v Charlotte v Severní Karolíně a je součástí Projektu hory Sion.
Šípy a malé náhrdelní křížky
Hlavní hmotné svědectví o bojích z roku 1099 podaly objevy malých náhrdelních křížků, praků a především množství hrotů šípů, které se nacházely ve zmíněném příkopu v několika vrstvách nad sebou. Tato struktura nálezů potvrzuje další informace středověkých kronikářů.
Archeologové našli nevykradený hrob z doby stěhování národů, byly v něm šperky i textilie
Číst článek
Na jižní straně Jeruzalém obléhala vojska pod vedením jihofrancouzského hraběte Raymonda de Saint-Gilles (hraběte z Toulouse). Ten nechal vybudovat dřevenou obléhací věž, aby se však dostala k hradbám, bylo nutné zasypat zmíněný příkop.
Hrabě Raymond proto slíbil, že každý, kdo příkop bude zasypávat, dostane jeden zlatý dinár – tedy poměrně bohatou odměnu. Operaci prováděnou pod rouškou noci však komplikovali muslimští obránci soustavnou střelbou šípů.
Křesťané příkop úspěšně zasypali a věž k hradbám dotlačili. K dobytí Svatého města jim však nepomohla, protože ji muslimští obránci poměrně záhy zapálili s pomocí žhavého oleje.
Dobytí podle kronikářů
Křižácké vojsko nakonec Jeruzalém obsadilo pouhý den po zničení obléhací věže - 15. července 1099. V severní části hradeb, kde velel lotrinský hrabě Godefroi z Boullonu, se přes hradby podle kroniky Gesta Francorum dostali jako první dva vlámští rytíři Lethalde a Engelbert. Krátce poté do města pronikli křižáci i na jižní straně pod vedením hrabět Raymonda.
Češi vykopávají v Izraeli chrámový komplex. Nápadně se podobá biblickému popisu Šalamounova chrámu
Číst článek
Poté následovalo týden trvající vraždění obyvatel města, které popisovali křesťanští i muslimští kronikáři. Obětí dobyvatelů se stali místní obyvatelé, muslimové i nekatoličtí křesťané. Židovskou komunitu křižáci zavřeli do synagogy, kterou následně zapálili.
Pár tisíc bohatších měšťanů si vykoupilo svobodu, dobyvatelé je navzdory slibu prodali do otroctví. Křižáci z Jeruzaléma udělali hlavní město svého nového království, a městu samotnému vládli 88 let. Po bitvě u Hattínu Jeruzalém v roce 1187 dobyl egyptský sultán Saladin, tentokrát již bez zbytečných masakrů.
Křižácké panství se na pobřeží Svaté země udrželo ještě dalších asi sto let. Jeho poslední město Akko padlo v roce 1291.
Překvapivá svědectví
Kromě důkazů o přímých bojích archeologové v Jeruzalémě objevili i nepřímé důkazy. Překvapivým nálezem byl mohutný šperk ze zlata, perel a polodrahokamů, objevený na podlaze opuštěného domu z 11. století, který stál na vnější straně hradeb.
Podle jednoho z vedoucích výzkumu - Shimona Gibsona z americké univerzity v Severní Karolíně - mohlo jít buď o mimořádně mohutnou osm centimetrů dlouhou náušnici, nebo jiný šperk pocházející nejspíš z tehdejšího Egypta.
Podle Gibsona byl klenot příliš hodnotný a luxusní na to, aby ho někdo někde jen tak zanechal. Serveru Times of Israel archeolog řekl, že šperk proto nejspíš někomu vypadl - buď když dům narychlo opouštěl, anebo to byla ztracená či zapomenutá kořist některého z křesťanských vojáků.
V rámci Projektu hory Sion archelogové našli celou řadu dalších cenných předmětů z 3 tisíce let dlouhé historie Jeruzaléma, mimo jiné například neobvyklou zlatou minci zobrazující římského císaře Nera.
S křížovými výpravami a českou stopou na nich pak souvisí jiný archeologický nález. V poslední výspě křižáckého království přístavu Akko před šesti lety archeologové identifikovali stříbrnou minci českého krále Přemysla Otakara II. Byla to vůbec nejstarší mince zobrazující tohoto panovníka.
