Příkop a hroty šípů. Archeologové poprvé objevili hmotné důkazy o dobytí Jeruzaléma křižáky

Archeologové díky nálezům potvrdili pravdivost části informací ze středověkých kronik. Objev oznámili přesně 920 let poté, co vojska první křížové výpravy Svaté město dobyla z rukou tehdejších muslimských vládců. Archeologové našli zejména příkop vyhloubený na samotném sklonku 11. století.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeologové pozůstatky příkopu našli v délce asi 200 metrů, hned za hradbami v okolí dnešní Sionské brány.

Výzkum spravovaný izraelským Úřadem na ochranu přírody a národních parků (Israel Nature and Parks Authority) vedou archeologové z americké univerzity v Charlotte v Severní Karolíně a je součástí Projektu hory Sion.

Šípy a malé náhrdelní křížky

Hlavní hmotné svědectví o bojích z roku 1099 podaly objevy malých náhrdelních křížků, praků a především množství hrotů šípů, které se nacházely ve zmíněném příkopu v několika vrstvách nad sebou. Tato struktura nálezů potvrzuje další informace středověkých kronikářů.

Archeologové našli nevykradený hrob z doby stěhování národů, byly v něm šperky i textilie

Číst článek

Na jižní straně Jeruzalém obléhala vojska pod vedením jihofrancouzského hraběte Raymonda de Saint-Gilles (hraběte z Toulouse). Ten nechal vybudovat dřevenou obléhací věž, aby se však dostala k hradbám, bylo nutné zasypat zmíněný příkop.

Hrabě Raymond proto slíbil, že každý, kdo příkop bude zasypávat, dostane jeden zlatý dinár – tedy poměrně bohatou odměnu. Operaci prováděnou pod rouškou noci však komplikovali muslimští obránci soustavnou střelbou šípů.

Křesťané příkop úspěšně zasypali a věž k hradbám dotlačili. K dobytí Svatého města jim však nepomohla, protože ji muslimští obránci poměrně záhy zapálili s pomocí žhavého oleje.

Dobytí podle kronikářů

Křižácké vojsko nakonec Jeruzalém obsadilo pouhý den po zničení obléhací věže - 15. července 1099. V severní části hradeb, kde velel lotrinský hrabě Godefroi z Boullonu, se přes hradby podle kroniky Gesta Francorum dostali jako první dva vlámští rytíři Lethalde a Engelbert. Krátce poté do města pronikli křižáci i na jižní straně pod vedením hrabět Raymonda.

Češi vykopávají v Izraeli chrámový komplex. Nápadně se podobá biblickému popisu Šalamounova chrámu

Číst článek

Poté následovalo týden trvající vraždění obyvatel města, které popisovali křesťanští i muslimští kronikáři. Obětí dobyvatelů se stali místní obyvatelé, muslimové i nekatoličtí křesťané. Židovskou komunitu křižáci zavřeli do synagogy, kterou následně zapálili.

Pár tisíc bohatších měšťanů si vykoupilo svobodu, dobyvatelé je navzdory slibu prodali do otroctví. Křižáci z Jeruzaléma udělali hlavní město svého nového království, a městu samotnému vládli 88 let. Po bitvě u Hattínu Jeruzalém v roce 1187 dobyl egyptský sultán Saladin, tentokrát již bez zbytečných masakrů.

Křižácké panství se na pobřeží Svaté země udrželo ještě dalších asi sto let. Jeho poslední město Akko padlo v roce 1291.

Překvapivá svědectví

Kromě důkazů o přímých bojích archeologové v Jeruzalémě objevili i nepřímé důkazy. Překvapivým nálezem byl mohutný šperk ze zlata, perel a polodrahokamů, objevený na podlaze opuštěného domu z 11. století, který stál na vnější straně hradeb.

Podle jednoho z vedoucích výzkumu - Shimona Gibsona z americké univerzity v Severní Karolíně - mohlo jít buď o mimořádně mohutnou osm centimetrů dlouhou náušnici, nebo jiný šperk pocházející nejspíš z tehdejšího Egypta.

Podle Gibsona byl klenot příliš hodnotný a luxusní na to, aby ho někdo někde jen tak zanechal. Serveru Times of Israel archeolog řekl, že šperk proto nejspíš někomu vypadl - buď když dům narychlo opouštěl, anebo to byla ztracená či zapomenutá kořist některého z křesťanských vojáků.

V rámci Projektu hory Sion archelogové našli celou řadu dalších cenných předmětů z 3 tisíce let dlouhé historie Jeruzaléma, mimo jiné například neobvyklou zlatou minci zobrazující římského císaře Nera.

S křížovými výpravami a českou stopou na nich pak souvisí jiný archeologický nález. V poslední výspě křižáckého království přístavu Akko před šesti lety archeologové identifikovali stříbrnou minci českého krále Přemysla Otakara II. Byla to vůbec nejstarší mince zobrazující tohoto panovníka.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme