Už před 3000 lety děti pily mléko z lahviček. ‚Vedlo to k nárůstu populace,‘ říká archeoložka

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Na svých internetových stránkách o tom informovala britská BBC. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy. Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti.

Evoluční cesta člověka je daleko složitější. Vědci našli v Etiopii 3,8 milionu let starou lebku

Číst článek

„Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes,“ řekla podle BBC Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature. „Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali,“ dodala.

Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v hrobech dětí. Nejstarší z nich byla vyrobena před asi 2800 až 3200 lety. Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7000 let. Některé z nich mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima, nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské.

Archeologové objevili v Peru jedno z největších rituálních pohřebišť. Našli v něm ostatky 227 dětí

Číst článek

Jsou velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti. „Přijdou mi strašně roztomilé. A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci,“ řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd. Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.

Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, protože lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.

BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo. Podle dřívějších výzkumů zřejmě mimina od šesti měsíců věku dostávala kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny ale konkrétně šlo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme