Tajné dokumenty z archivů KGB by se díky Ukrajině měly dostat k českým historikům
Informace o deportacích českých občanů do gulagů a o jejich vraždách. To bude pravděpodobně možné najít v archivech na Ukrajině, které se badatelům ještě více otevřou. Jejich obsah pomohou čeští archiváři digitalizovat. Archivy si také budou vyměňovat zkušenosti a spolupracovat. Umožní to smlouva, kterou spolu na českém ministerstvu zahraničí v úterý podepsaly Státní archivní služba Ukrajiny a dvě české instituce mapující nedávnou minulost.
V ukrajinských archivech mohou na české badatele čekat hotové poklady. „Ukrajinská KGB byla součástí KGB Sovětského svazu. Například jedno paré nějakého rozkazu KGB je v Moskvě a je přísně tajné, zatímco druhé paré je na Ukrajině a je veřejně přístupné,“ popsala Radiožurnálu ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.
Čeští historici by se měli dostat k tajným dokumentům z archivů sovětské KGB. Více si poslechněte v reportáži Pavla Nováka
Díky tomuto dědictví po rozpadlém Sovětském svazu se podle Ptáčkové mohou čeští historici dostat k informacím, o které v Rusku jen marně žádali.
„Doufáme, že i díky této smlouvě se dostaneme k dalším materiálům, které se vztahují k někdejším občanům Československa, kteří se stali oběťmi sovětských represí,“ dodal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.
Ten věří, že se tak podaří vypátrat třeba osudy Čechů vězněných v sovětských koncentračních táborech, informace o únosech českých občanů nebo o zinscenovaných procesech.
KGB vedla také složky na všechny komunistické představitele v sovětských satelitech. Tedy třeba i na Klementa Gottwalda, který krátce po jedné z návštěv Moskvy náhle zemřel.
Banderovci v českých archivech
Ukrajinské archivy a archiváři jsou vůči českým badatelům mnohem přívětivější než v Rusku. „Přístup pro naše badatele je opravdu velmi otevřený. Ze zkušenosti badatelů, kteří pracují u nás v ústavu, přístupnost třeba archivu SBU – jejich bezpečnostní služby – je naprosto otevřená. V podstatě se dostaneme ke všem materiálům, které nás zajímají, které mají vztah k československým dějinám, což je v ostrém kontrastu oproti zkušenostem právě v Rusku, kde je to velmi selektivní a ke spisům se nám daří dostávat velmi obtížně,“ popsal Hazdra.
V archivu tajné policie Stasi našli Putinův starý průkaz. Pomáhal mu rekrutovat agenty
Číst článek
Podle ředitele Státní archivní služby Ukrajiny Anatolije Chromova je pro ukrajinskou stranu nejzajímavější možnost stáží v českých archivech a pořádání společných výstav a konferencí. O záznamy českých archivů nemá Ukrajina až tak velký zájem. Naše archivy přitom obsahují řadu dokumentů třeba o Banderovcích, tedy ukrajinských nacionalistech, kteří po druhé světové válce prchali přes Československo na západ a páchali přitom trestnou činnost.
„V Archivu bezpečnostních složek máme řadu materiálů, které se týkají Ukrajiny a ukrajinských občanů. Především je to fond 307 – Akce Banderovci, ve kterém jsou písemnosti útvarů Státní bezpečnosti, které byly nasazeny proti ozbrojeným oddílům ukrajinské povstalecké armády. Ty v roce 1947 a 1948 vycházely z Polska přes naše území na západ. Fond obsahuje skutečně velké množství archiválií, různé směrnice, zpravodajská hlášení, zprávy jednotlivých stanic, osobní spisy a výslechové protokoly zajištěných Ukrajinců,“ popsala Ptáčníková.
Ministr zahraničí Ukrajiny Vadym Prystajko doufá, že to, co najdou historici v archivech o společných tragických chvílích obou národů, pomůže k očištění svědomí jak Čechů, tak Ukrajinců.
