Druhá nejvyšší budova v Evropě. Před 80 lety byl dokončen Baťův mrakodrap ve Zlíně

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Mrakodrap vysoký 77,5 metru byl oficiálně dokončen před 80 lety, 15. prosince 1938.

Zlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.

Komunistický puč znamenal konec Zlína i firmy Baťa. Na dlouhá desetiletí tu byl Svit a Gottwaldov

Číst článek

Stavba z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostla za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů.

Rychlosti se ale nelze divit, v konstrukci byl použit v té době už osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly, na vnější plášť budovy byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě výšky i 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká, přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.

První z více než 2000 úředníků Baťova koncernu usedli v ještě rozestavěné budově již v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony až po klimatizaci.

Pojízdná kancelář

Svou dobu předběhlo i samo pojetí kanceláří, celé patro tvořila jediná velká místnost. V případě potřeby ale mohl být prostor rozdělen na menší místnosti, a to předem připravenými typizovanými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení závodů včetně nejvyššího šéfa.

V brazilském vnitrozemí mají vlastní Pražské Jezulátko, potomkům Čechů ho přivezl arcibiskup Duka

Číst článek

Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců „buněk“, ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu.

V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu. Nechyběla klimatizace, telefon a součástí pojízdné kanceláře bylo i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Baťa tak mohl při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.

Fungování Baťova mrakodrapu nebylo možné bez technického zázemí, které zabíralo značnou část suterénu; některá zařízení byla i na střeše. Pod zemí byly kromě archivu i strojovna s elektrorozvodnou a dvě telefonní ústředny, vnitřní automatická pro 3500 telefonů a ručně ovládaná pro meziměstské hovory.

Na vrchol pak architekti kromě terasy umístili také strojovnu klimatizace či zásobníky vody. Protože v budově nebylo možné otvírat okna, byl na ochozu také pojízdný koš, ze kterého mohli uklízeči vnější plášť mrakodrapu čistit.

Jediná rekonstrukce

Budova s číslem 21 přežila až do konce 20. století bez větších zásahů. V listopadu 1944 náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny, po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let.

Symbol Pražského povstání i srpna 1968. Československý rozhlas začal před 85 lety vysílat ze současné budovy

Číst článek

Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až na počátku 21. století. Proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na téměř 630 milionů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.

Baťův mrakodrap je i vyhledávaným cílem turistů. Jejich pozornost poutá například výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka nebo expozice o baťovské minulosti. V parku naproti budově jsou umístěny sochy podnikatelů Tomáše a Jana Antonína Baťových.

V příštím roce by v mrakodrapu měl vzniknout ucelený prohlídkový okruh s jednotným informačním a orientačním systémem. Jeho součástí bude terasa s dalekohledy, bronzový model starého Zlína, animovaný film o budově či více zpřístupněné patro bývalého vedení.

Karfíkova stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem, překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry.

Za osm desítek let od jejího vzniku se ale mnohé změnilo. Na celoevropském žebříčku je v současnosti zlínská „jednadvacítka“ někde hluboko dole a není ani mezi nejvyššími domy České republiky. Primát v tuzemsku nyní se 111 metry drží brněnská multifunkční budova AZ Tower z roku 2013.

ČTK, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme