‚Hvězdná hodina paleoantropologie.‘ Vědci objevili zkameněliny lidoopů chodících po dvou

Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak se doposud předpokládalo. Mezinárodní vědecký tým dospěl k tomuto závěru na základě zkoumání zkamenělých kostí dávných lidoopů nalezených v jílovišti v Bavorsku. O svém nálezu informovali v časopise Nature.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Bavorsku u obce Kaufbeuren paleontologové našli zachovalé kosti paží a nohou, obratle, i kůstky prstů nohou i rukou. Na základě toho dokázali rekonstruovat, jak se Danuvius pohyboval a překvapilo je, že některé kosti se podobají více těm lidským, než jaké mají lidoopi | Foto: Christoph Jaeckle | Zdroj: Reuters

„Jde o hvězdnou hodinu paleoantropologie a změnu paradigmatu,“ citovala agentura DPA vedoucí výzkumného týmu Madeleine Böhmovou z univerzity v Tübingenu. Nálezy zkamenělin čtyř jedinců - jednoho samce, dvou samic a jednoho mláděte - zpochybňují dosavadní poznatky ohledně evoluce velkých lidoopů a lidí.

Takzvaný Danuvius guggenmosi žil před 11,62 milionu let a pohyboval se pravděpodobně vzpřímený, zároveň uměl šplhat | Foto: Christoph Jaeckle | Zdroj: Reuters

Zatím se totiž předpokládalo, že první předchůdci lidoopů, kteří chodili po dvou, se vyskytovali v současné Keni a na ostrově Kréta a počátky tohoto vývojového stupně se datovaly do období před šesti miliony let.

Podle Böhmové je „téměř vyloučené“, že by na africkém kontinentu existovali ještě starší lidoopi než ti žijící kdysi na území dnešního Bavorska. Tým pod vedením Böhmové tam v letech 2015 až 2018 objevil doposud neznámý druh primátů.

Takzvaný Danuvius guggenmosi žil před 11,62 milionu let a pohyboval se pravděpodobně vzpřímený, zároveň uměl šplhat. „Doposud byla vzpřímená chůze charakteristickým znakem výhradně lidí. Ale Danuvius byl lidoop,“ uvedla Böhmová.

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů. ‚Na evoluci bylo méně času,‘ tvrdí vědci

Číst článek

V Bavorsku u obce Kaufbeuren paleontologové našli zachovalé kosti paží a nohou, obratle, i kůstky prstů nohou i rukou. Na základě toho dokázali rekonstruovat, jak se Danuvius pohyboval a překvapilo je, že některé kosti se podobají více těm lidským, než jaké mají lidoopi.

Danuvius měl páteř dvakrát prohnutou do tvaru písmene S, zatímco lidoopi mají páteř prohnutou jen jednou. Měl ale poměrně dlouhé paže a chápavé nohy, což ho přiřadilo k lidoopů.

Podle vědců byl tento „nový předek lidí“ přibližně metr vysoký, samice vážily okolo 18 kilogramů, samci asi 31 kilogramů. Živili se tvrdšími částmi rostlin i měkkými listy.

Pradávný samec dostal jméno Udo - podle německého zpěváka Uda Lindenberga. Spodní čelist pradávného primáta vědci našli 17. května 2016 - v den, kdy Udo Lindenberg slavil 70. narozeniny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme