Útočiště belgického krále i nacistické vězení. Pevnost Breendonk sehrála za války klíčovou roli

Před dvěma dny jsme si připomněli 75. výročí ukončení druhé světové války v Evropě. Na neděli připadá jiné kulaté jubileum spojené s tímto nejkrvavějším konfliktem v dějinách. Přesně před 80 lety zahájilo nacistické Německo bleskovou válku na západě Evropy a postupně si podmanilo státy Beneluxu a Francii. Belgický král tehdy našel útočiště v pevnosti Breendonk, která se po kapitulaci země stala nejhorším koncentračním táborem v Belgii.

Breendonk, Belgie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Belgická pevnost Breendonk, kde se za války ukrýval král. | Foto: Isai Symens | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-NC-SA 4.0,©

„Je to relativně malá pevnost, ale bylo tady hodně stráží. Pokud jste udělal něco špatně, nebylo jak uniknout trestu. Vězni byli vystaveni tvrdým trestům a někteří na jejich následky zemřeli,“ líčí historik Dimitri Roden jeden z důvodů, proč přeživší vzpomínali na dobu strávenou v táboře jako na peklo Breendonku.

Tím dalším byly otrocké práce. „Vězni museli odkopávat hlínu, kterou byla pevnost kvůli maskování pokryta. Byla to úplně zbytečná, fyzicky vysilující práce a jejím jediným účelem bylo vězně zlomit. Ti, kdo přežili, pak o Breendonku tvrdili, že to v něm bylo horší než v koncentračních táborech v Německu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 80 lety uprchl belgický král do pevnosti Breendonk před nacisty

Betonová pevnost o rozloze dvou fotbalových hřišť, obehnaná širokým vodním příkopem, měla před první světovou válkou chránit obchodní metropoli Belgie Antverpy. Císařské Německo ji ale rychle dobylo. Podobný scénář se opakoval i po nacistické invazi v roce 1940, kdy Breendonk na čas hostil i belgického krále Leopolda III.

„Breendonk byl vybrán jako útočiště pro panovníka, vládu a velení armády pro případ napadení země nepřítelem. Král tu strávil sedm dní, ale německá blesková válka ho donutila prchnout dál na západ. 28. května 1940 pak Belgie bezpodmínečně kapitulovala,“ říká Roden.

Přestup do koncentračního tábora

Belgické vojáky v pevnosti nahradili dozorci a nacisté začali do Breendonku svážet Židy, odbojáře a další nepřátele okupačního režimu. Po desítkách žili namačkaní v celách s palandami a s jedněmi kamny. Dimitri mě během prohlídky upozorňuje i na zvláštní místnosti, které jsou cihlovými příčkami rozdělené na množství malých komůrek s dřevěnými dveřmi.

Tanky, povstalci, barikády i pomníčky padlým. Podívejte se na fotografie z povstání proti nacistům

Číst článek

Uvnitř je pouze dřevěná lavice a holé stěny. Na stropě pak železná zrezlá mříž. „Byly to cely vybudované kvůli výslechům. Vězni v nich byli izolováni. Někteří v nich strávili několik hodin, jiní měsíce. Odtud pak putovali do mučírny na výslech. Nacisté si v těchto celách vězně na výslech připravovali, aby je dopředu zlomili a oni se pak přiznali rychleji.“

Breendonk byl pro většinu vězňů přestupní stanicí na cestě do koncentračních táborů v Německu. Z téměř 4000 internovaných nepřežila válku polovina. Na tři stovky vězňů přišly o život na popravišti tvořeném několika kůly a šibenicí, které dodnes stojí za pevností. V táboře ale podle mého průvodce nebyli jen Belgičané.

„Zejména na počátku války tady bylo hodně národností. Do Belgie uteklo ze strachu před nacisty mnoho Židů z východní Evropy. Po okupaci byli ale zatčeni a převezeni sem do Breendonku.“ A jak Dimitri dodává, byli mezi nimi i Židé z Československa.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme