Není možné pozorovat z okna, jak na vás střílí tank, říká novinářka Procházková o útoku v Rusku před 25 lety

  • Přesně před 25 lety propukly v centru Moskvy boje, které natrvalo změnily politické poměry v Ruské federaci.
  • 3. října nejprve zaútočili odpůrci tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na budovu Státní televize. Jelcin vyslal do ulic Moskvy tanky.
  • Vše vyvrcholilo útokem více než tisícovky vojáků na Bílý dům, jak se tehdy přezdívalo sídlu ruského parlamentu. Oficiální vládní zdroje uvádějí, že při těchto střetech přišlo o život 187 lidí.
  • Novinářka Petra Procházková, která byla hostem středeční polední publicistiky, byla přímo v obléhané budově ruského parlamentu.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přesně před 25 lety propukly v centru Moskvy boje, které natrvalo změnily politické poměry v Ruské federaci. 3. října nejprve zaútočili odpůrci tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na budovu Státní televize. Jelcin vyslal do ulic Moskvy tanky. | Foto: Viktor Korotayev | Zdroj: Reuters

Novinářka Petra Procházková prožila kritické chvíle před 25 lety přímo v Moskvě. Rusko v té době procházelo hlubokou krizí. Procházková se nacházela v budově, na kterou začaly střílet tanky. Svou bezprostřední zkušenost popsala Radiožurnálu. 

Můžete připomenout, co moskevským událostem předcházelo? Proč se dostal Jelcin do rozporu s parlamentem?
Celé to začalo rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a pokusem o vytvoření demokratického ruského státu. Bylo jasné, že to nebude mávnutím kouzelného proutku a že všechny struktury, které přešly ze sovětského svazu do ruského establishmentu, se budou hlásit o slovo. A Jelcin, který se stal prvním prezidentem Ruska, se zároveň stal jakýmsi symbolem demokratizace země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Věry Štechrové s novinářkou Petrou Procházkovou, která před 25 lety byla v budově ruského parlamentu. Na tu nařídil útok prezident Jelcin.

Proti sobě stály síly, které viděly budoucnost Ruska spíš v čínském modelu, a moderní představa ruského státu jako součásti Evropy, kterou tehdy reprezentoval Jelcin. Řekla bych, že tyto dvě síly se nakonec střetly na nábřeží v Bílém domě v památných dnech 3. a 4. října.

Jak přímo probíhal ten tankový útok na ruský parlament? Vy jste byla přímo uvnitř. Jak jste to viděla?
Bylo to poprvé v mém životě, kdy jsem byla v nějaké budově, na kterou se střílelo z tanku. Musím říct, že když jste vevnitř v budově, tak moc nevíte, jak to probíhá, protože děláte všechno proto, abyste se někde skryla. Ne úplně je možné pozorovat z okna, jak na vás střílí tank. Každopádně jsou to obrovské rány.

Střelba z tanků a 187 mrtvých. Před 25 lety se v Moskvě bojovalo o parlament

Číst článek

Ten dům naštěstí tehdy nebyl rozstřílen zcela, takže mnohem víc obětí bylo v bojích kolem Bílého domu. V samotném Bílém domě se víceméně všichni na tankový útok připravili tím, že se například shromáždili někde v podzemních prostorách nebo se snažili nebýt na místech, která byla tak na ráně. Ale myslela jsem si, že ten dům spadne. Nespadl, ale vypadalo to, že spadne.

Mimochodem, těch 187 mrtvých je oficiální údaj. Je to podle vás reálné číslo?
Ano, myslím si, že to víceméně odpovídá. Myslím si, že jsou do toho započítány i oběti, ke kterým došlo v bojích o Ostankino, o televizní věž, což byl ta noc před tankovým útokem a už to byl součást té krátké občanské války, jestli se to tak dá nazvat.

Na stopě československých legionářů: bitva o Kazaň, boj o přístup k Moskvě i ruský státní poklad

Číst článek

Dá se shrnout, jaké byly důsledky potlačení toho odporu proti prezidentu Jelcinovi?
Je strašně zajímavé, jak se na to díváme teď a jak jsme to viděli tehdy. Tehdy jsme to viděli jako vítězství demokracie a toho prozápadního směřování Ruska a myslím si, že celý svět tehdy držel Jelcinovi palce.

Dnes přeci jenom, když o tom tak přemýšlím, tak si myslím, že Jelcinovo vítězství znamenalo i začátek nové etapy, která vrcholí teď Putinovským obdobím, novodobé samoděržaví, když to tak řeknu. Vláda jednoho silného muže. Když je to demokrat, tak je to fajn. Když to ale demokrat není, tak to fajn vůbec není.

Takže základ silného prezidentského systému v Rusku.
Určitě. To nastalo tehdy novou ústavou, kterou měl Jelcin sílu prosadit proto, že zvítězil v bojích o Bílý dům.

Věra Štechrová, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme