Domov Rossetské desky i čítárna Arthura Conana Doyla. Britské muzeum slaví 260 let

Klíč k rozluštění egyptského obrázkového písma – takzvaná Rossetská deska, sochy z aténského Parthenónu, poklady kultur různých věků a koutů světa, to vše má ve sbírkách Britské muzeum v Londýně. Už 260 let nabízí své expozice veřejnosti – od samého počátku navíc bezplatně.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návštěvnice Britského muzea na snímku ze 4. ledna 2019.

Návštěvnice Britského muzea na snímku ze 4. ledna 2019. | Foto: Russell Boyc | Zdroj: Reuters

„Britské muzeum se otevřelo v lednu 1759. Tohle první veřejné muzeum na světě nebylo jen pro bohaté a vzdělané, ale pro všechny zvídavé lidi,“ říká ředitel Britského muzea Hartwig Fischer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Doyle, Lenin, Stroker i Marx. Všichni svého času chodili do čítárny Britského muzea. To se veřejnosti otevřelo před 260 lety

O vzniku této instituce rozhodl Parlament a za tím účelem zakoupil sídlo Montagu House v londýnské čtvrti Bloomsbury. Základem se stala sbírka lékaře Hanse Sloana a knihovny politiků Roberta Harleyho a Roberta Cottona.

„Ty sbírky měly být pestré, a zdarma přístupné všem zvídavým lidem, domácím i cizincům. Prostě: lidé ze všech koutů světa mohli v Londýně pod jednou střechou studovat celý svět,“ upřesňuje cíl bývalý ředitel muzea Neil MacGregor.

„O prohlídku si člověk musel písemně zažádat, pak dostal kartičku, kdy může přijít. Na tom lístku taky stálo, že vstup je volný a že sluhům se rozhodně nedávají žádné peníze,“ pokračuje.

V 19. století už starý palác Montagu nestačil, a tak na jeho místě vyrostla nová neoklasicistní budova architekta Roberta Smirka, kterou známe dnes. Muzeum stále dbalo o různorodost vystavovaných předmětů – tehdy mělo ve sbírkách třeba i vycpaná zvířata, dokonce žirafy.

Před 200 lety vzniklo Národní muzeum. Projděte si jeho historii od původní myšlenky po současnou rekonstrukci

Číst článek

„To byl pochopitelně problém, protože děti měly ty vycpané žirafy tak rády, až je skoro rozebraly. Britské muzeum pak kvůli tomu děckám zakázalo vstup. To se ale změnilo s lepší výchovou dětí (v tom se viktoriáni osvědčili) a přesunem vycpaných zvířat do Přírodopisného muzea v Jižním Kensingtonu,“ popisuje MacGregor.

Dnešním dětem se prý nejvíc líbí egyptské mumie. „Když jsme otevřeli, přišlo denně tak 50 návštěvníků. Dneska je jich na 15 tisíc. Půl milionu dalších denně navštíví naše internetové stránky. Takže ročně jsme v kontaktu s miliony lidí,“ chlubí se ředitel Fischer.

Britské muzeum má ve sbírkách na osm milionů předmětů – vystavuje jich 80 tisíc. Ten nejstarší – pěstní klín z rokle Olduvaj v Tanzanii – si zručný hominid vyrobil skoro před dvěma miliony let.

‚Artefakty chceme zpět‘

Jiné artefakty známe z dějepisu, jako třeba Epos o Gilgamešovi, v Britském muzeu je jeho část, fragment hliněné tabulky ze 7. století před naším letopočtem s textem o potopě světa.

Nábytek z 19. století i dvoumetrový model dýně. Bonte muzeum nabízí bohatý vhled do korejského umění

Číst článek

Mnoho věcí se do muzea dostalo během expanze britského impéria v 18. a 19. století. A některé země je teď chtějí zpět. Tím nejznámějším příkladem jsou sochy z aténské Akropole, z Parthenónu, které požaduje Řecko. Londýn je vrátit odmítá a tvrdí, že v Britském muzeu je světová památka v bezpečí.

Plastiky a vlysy dal do Británie na začátku 19. století převézt britský vyslanec v Osmanské říši, která tehdy Řeky ovládala, lord Elgin, proto se jim taky říká Elginovy mramory. Podobně Egypt usiluje o vrácení Rossetské desky, asi metrové žulové stély, která se stala klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů, Velikonoční ostrov touží po čtyřtunové soše moai, která je v Britské muzeum už 150 let, a těch, řekněme, sporných případů je víc.

Muzeum se hájí tvrzením, že ne všechno bylo za koloniální éry ukradeno, a v tomto duchu zahájilo kampaň. Jednou za měsíc pořádá bezplatnou přednášku o tom, jak se určitá díla dostala do jeho sbírek. Spory tím pochopitelně nekončí.

Sbírka všech

V Britském muzeu jsou ale i předměty ze současnosti, třeba takzvaný Kříž z Lampedusy. „Daroval nám ho autor, Francesco Tuccio. Vyrobil ho z kousků uprchlických člunů. Ten kříž vypovídá o lidstvu, dnešních problémech, o útočišti, jaké můžeme poskytnout potřebným. Naše muzeum, to je vlastně taky takové útočiště svého druhu – věcí ze zaniklých světů,“ říká ředitel muzea, německý historik umění Fischer.

„Náš cíl je od počátku stejný: ať si lidé exponáty prohlížejí, ať je obdivují, ať se o nich baví, ať si je kreslí, anebo třeba ignorují, jak je libo. Není to žádná královská sbírka, je to soukromá sbírka všech lidí, kteří mají potřebu ji využívat,“ dodává jeho britský kolega MacGregor.

Do čítárny Britského muzea svého času chodili autor Kapitálu Karel Marx, autor Drakuly Bram Stoker, ruský revolucionář Lenin i Arthur Conan Doyle.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme