Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety, konkrétně 1. září 1924. Jak to tehdy vypadalo?

Brno 18:48 28. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stoupáme na střechu Zemského domu, dnešního krajského úřadu Jihomoravského kraje. Je tady krásný výhled. A hledáme první studio, odkud se poprvé Český rozhlas Brno ozval 1. září 1924.

„Je to takový domeček s krásnými věžičkami, které čeká rekonstrukce. Mělo to různé názvy – domeček, pavilon, ateliér,“ ukazuje Jarka Vykoupilová, moderátorka Českého rozhlasu Brno.

Místnost, kde původně bylo studio, je prázdná, je tu dřevěná podlaha. Nyní je čerstvě vymalováno, ale stěny byly tehdy polepeny novinami – říkalo se, že akustika bude lepší. Odtud se vysílalo, hlásil se odtud i přesný čas.

„Když uděláme pár kroků ven z pavilonu a podíváme se vpravo, vidíme věž kostela sv. Jakuba, a tam jsou hodiny. Takže bylo velmi jednoduché jít, podívat se a říct, kolik bylo hodin,“ popisuje Vykoupilová.

„Když bylo krásně, tak se vyjelo s mikrofonem na rovnou střechu Zemského domu a tam se začalo vysílat. Tři, čtyři pulty se tam luply,“ vzpomínal před 40 lety jeden z prvních rozhlasových pracovníků a později režisér Antonín Fiala.

Oldřich Nový

Radiožurnál je nejposlouchanější rozhlasovou stanicí, denně si ho pustí 802 tisíc lidí. Druhý je Impuls

Číst článek

Největší zásluhu na zahájení vysílání odbočky Radiožurnálu z Brna měl ale první ředitel, technik, redaktor i hlasatel Jan Čermák. Kromě něj ze střechy Zemského domu v prvních měsících vysílal i herec Oldřich Nový, tehdy režisér operety brněnského Národního divadla.

„Musím vám říci, že zrození brněnského Radiožurnálu, v té jedné budce na Zemském domě - jíž se říkalo pavilon, tak to byla budka - bylo sice slavné, ale neskonale stísněné. A myslím si, že i když je tak vysoko, že by měla být povýšena na pomník, protože tam pracovali mnozí umělci s nesmírným nadšením pro věc.“

Do studia po žebříku

Nový často vzpomínal, že sem nechodili jako my dnes po schodech, ale lezli po žebříku, vysílalo se odtud několik měsíců. První akusticky upravené studio dostal rozhlas v listopadu 1925 v bytě v nové, dnešní Lidické ulici číslo 18, na adrese současného městského divadla.

Na tuto studio vzpomínal před 40 lety technik Antonín Vodárek, který do brněnského rozhlasu přišel v roce 1926. „Neměli jsme žádnou signalizaci, nástupy ve studiu, kdy měl hlasatel hlásit, to se dělo všechno jenom posunky přes okno. A hlasatel si zapínal sám mikrofon ve studiu,“ přibližoval tehdejší práci.

A v roce 1929 se brněnský rozhlas opět stěhoval, tentokrát do stadionu v Kounicově ulici.

Tomáš Maleček, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít