'Černé prapory národního bolu a v očích lidí žal,' znělo před 80 lety z rozhlasu při loučení s Masarykem

Z Pražského hradu ulicemi hlavního města a vlakem do Lán. Tudy vedla poslední cesta prvního československého prezidenta. Československo se s Tomášem Garrigueem Masarykem loučilo přesně před 80 lety. Zemřel 14. září 1937. Jeho pohřeb, nejspíš nejslavnější v historii země, se proměnil v jakousi manifestaci národní jednoty. Všem občanům země ho v přímém přenosu zprostředkoval Československý rozhlas.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Edvard Beneš při své řeči u rakve Masaryka. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Smuteční obřad začal dopoledne na Pražském hradě. Projev pronesl Edvard Beneš, Masarykův nástupce ve funkci prezidenta. „Prezidente osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme,“ řekl Beneš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Československo se před 80 lety rozloučilo s T. G. Masarykem. Pohřeb trval 10 hodin. Československý rozhlas ho tehdy vysílal v přímém přenosu. Událost připomněl Jaroslav Skalický

Smuteční průvod se pak vydal do zaplněných ulic Prahy. „Těžkými kroky kráčí průvod pohřební. Dlouhá je jeho cesta, dlouhá a bolestivá. Zástupy lemují boky pohřební družiny. V očích lidí žal a stesk. Černé prapory národního bolu vlají z budov a ve větru burácí jejich dlouhé pruhy,“ znělo toho dne z rozhlasu.

Podle znalce archivu Českého rozhlasu Miloslava Turka si rozhlas ještě před pohřbem udělal pečlivý scénář.

„To znamená, že si prostudoval trasu pohřbu a na každé významné místo umístil jednoho redaktora, který měl k dispozici jednu linku do vysílání a jednu zpětnou, aby věděl, jestli ve vysílání je. Vše vysílalo živě a současně se natáčelo i na zvukové fólie,“ říká znalec.

„Jsme na balkóně budovy filosofické fakulty. Proti nám symbolický prospekt Hradčan, po pravé straně tyčí se budova někdejšího Rudolfína, hudebního paláce, kde poslouchal kdysi Tomáš Garrigue Masaryk skladby hudebních géniů netuše, že zde bude jedenkrát volen zástupci svobodného československého lidu prezidentem samostatného státu zrozeného jeho vůlí a mravní silou národa,“ zaznělo dál.

V čele smutečního průvodu jel na koni generál Jan Syrový, legionář z Ruska. Rakev zahalenou ve státní vlajce vezla dělová lafeta tažená šestispřežením.

„Za ní pochoduje oddíl tří legionářských čet. V devítiřadu po pravé straně legie italská, uprostřed legie ruská, po levé straně legie francouzská,“ řekl další hlasatel.

„Snad slyšíte vážení, že i naše pýcha, naše letectvo, vzdává poslední poctu svým způsobem,“ podotkl dál slovenský reportér.

Desetitisíce lidí lemovaly celou smuteční cestu po Praze i kolem železniční trati do Lán, kde byl Tomáš Garrigue Masaryk pohřben.  

Pohled na první nádvoří Pražského hradu při převozu ostatků T. G. Masaryka z Lán do Prahy. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme