Ke starověku našel vztah v knížkách. ‚Když stojíte pod pyramidou, žasnete,‘ říká mladý egyptolog

Česká egyptologie si v tomto roce připomíná rovných 100 let svých velkých úspěchů a objevů. V roce 1919 se totiž historie starověké civilizace na Nilu začala přednášet na Univerzitě Karlově v Praze. Sto slavných let připomíná v rozhovoru mladý egyptolog Daniel Šichan.

Rozhovor Hradec Králové Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Egyptolog Daniel Šichan | Foto: Milan Baják | Zdroj: Český rozhlas

Daniel Šichan vidí počátky svého zájmu o egyptologii u četby dětské literatury. Přiznává, že ho upoutala díla Vojtěcha Zamarovského, který dle jeho slov ovlivnil generace čtenářů. „Tam byl první impuls, kdy jsem se začal zajímat nejen o Egypt, ale starověký svět vůbec,“ přiznává mladý egyptolog v rozhovoru pro Český rozhlas Hradec Králové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Egyptolog Mgr. Daniel Šichan a 100 let české egyptologie

Vy jste studoval egyptologii na Karlově univerzitě v Praze. Učili vás také o počátcích české egyptologie?
Samozřejmě, hned v prvním ročníku. To máte vlastně jako úvod do jakéhokoliv oboru, tam se historie učí od začátku.

Kdo byl vlastně vůbec prvním českým egyptologem?
Tím úplně prvním Čechem, který publikoval a zabýval se Egyptem po odborné stránce, byl Jan Kminek-Szedlo, Plzeňák, který musel v polovině 19. století odejít do Itálie. A ten se jako první Čech zabýval starým Egyptem.

Publikoval v italštině a shodou okolností roku 1876, kdy poprvé vydal svou práci, tak se narodil František Lexa, což byl Pardubičák. A ten je skutečně tím zakladatelem československé i české egyptologie v pravém slova smyslu.

František Lexa tedy byl tím, kdo začal o Egyptě přednášet?
Ano, etabloval se během 1. světové války, vlastně ještě dříve, když studoval v zahraničí na popud svých kolegů. Tam začal studovat egyptský jazyk. Byl to původně profesor matematiky a fyziky, ale nějak ho to táhlo k náboženství, k duchovnu a právě k onomu staroegyptskému. A proto, aby do něj mohl víc proniknout, musel začít studovat písmo a jazyk. Hlavně písmo, jazyk se potom z toho odvozuje.

Jeho hluboký zájem se potom vyvinul v roce 1919 po vzniku Československa. Začal samostatně přednášet jako soukromý docent na Karlově univerzitě, v roce 1925 se stal mimořádným profesorem, vytvořil egyptologický seminář, začal budovat knihovnu a začal také vyučovat své první žáky. Nejenom naše, ale i zahraniční, protože se zaměřil na velice obtížný druh staroegyptského písma, tzv. egyptštinu, předposlední fázi vývoje staroegyptského písma.

Úspěch českých egyptologů. V Abúsíru objevili hrobku královského úředníka Kairese

Číst článek

Vydal několik publikací, které vycházely od 20. po 40. léta 20. století. Jeho nejvýznamnějším žákem byl Jaroslav Černý. To byl první Čech, který se potom dostal s Francouzi na vykopávky přímo do Egypta. František Lexa na vykopávky nejezdil a ani nemohl. Situace tomu tenkrát nepřála, nebyl na to ani vybaven. Zázemí v podstatě neexistovalo.

Jaroslav Černý prokázal výbornou znalost staroegyptského jazyka při překladech tzv. novoegyptštiny, která je složitá pro interpretaci dodnes. A on v tom byl tak dobrý, že navštívil s francouzskou expedicí několikrát po sobě Egypt.

Kolikrát jste tam byl vy?
Já jsem tam byl celkem pětkrát. Z toho poprvé na studijní cestě s kolegy, abychom si to tam jaksi osahali, abychom viděli terén, vyzkoušeli si vše a seznámili se s reáliemi, jak to tam funguje, jak se domluvit, co dělat, co nedělat, jak se chovat. A potom jsem byl v Egyptě čtyřikrát oficiálně na výzkumu.

Jezdilo se už za časů Jaroslava Černého do Abúsíru? To je místo, kam čeští egyptologové nejčastěji míří.
V té době do Abúsíru oficiálně česká expedice nejezdila. Jednak ještě neexistovala a za druhé Jaroslav Černý jezdil s Francouzi až na jih Egypta, poblíž Luxoru, kde zkoumal vesnici dělníků Dér el-Medínu, kde se podařilo objevit obrovské množství nápisového materiálu na úlomcích vápence, které pomáhal luštit. Do Abúsíru se oficiálně začalo jezdit až v 60. letech, když v roce 1958 došlo k založení egyptologického ústavu právě Františkem Lexou a jeho žákem Zbyňkem Žábou. Oficiálně vykopávky v Abúsíru začaly v roce 1960.

Prohlédněte si fotografie z naleziště v egyptském Abúsíru

To je poblíž slavných pyramid?
Je to na dohled, vzdušnou čarou pět kilometrů, maximálně deset. Ale když vystoupáme na jednu z pyramid v Abúsíru, tak máme úžasný výhled na gízské pyramidy a na sakkárské pyramidy až do Džoseru. 

Čím je Abúsír tak přitažlivý pro naše vědce?
Výzkum v Abúsíru můžeme rozdělit do tří sektorů. Pyramidové pole, to je takzvané centrální, tam jsou pohřbeni panovníci páté dynastie a jejich rodinní příslušníci, někteří vysocí hodnostáři. Potom je to jižní Abúsír, kde jsou pohřbeni vysocí hodnostáři páté dynastie i pozdější doby. A za třetí šachtové hroby, které jsou na jihozápad, více do pouště, a které pocházejí z poloviny prvního tisíciletí. To jsou ohromné šachty s pohřebními komorami vyhloubené v zemi. 

Vyhrabat, prozkoumat, zahrabat. Kairesovu hrobku plní egyptologové kvůli konzervaci znovu pískem

Číst článek

Když jste se podíval poprvé na tato místa v roce 2008 ještě jako student, byl to pro vás splněný sen?
Naprosto, určitě, bez debaty. Když to vidíte jen v literatuře nebo z fotografií v publikacích, tak si nedokážete představit měřítko. Potom, když pod pyramidou, u hrobky nebo u nějaké památky stojíte, jen žasnete, že je vše trošku jinak. On na vás potom dolehne i takový kulturní šok, jak to tam funguje, nejen památky, ale i lidé, jak se chovají. Protože přeci jen přímý kontakt je úplně něco jiného, než když to máte zprostředkovaně z literatury a z filmu.

U jakých objevů jste byl přítomen?
Když to vezmu chronologicky, tak v roce 2009, když jsem byl přizván poprvé, ještě dobíhal výzkum hrobky prince Werkaure právě na onom pyramidovém poli. To už byly takové závěrečné práce, jako měření a dočišťování, protože výzkum už proběhl v letech předtím a hlavní práce už byla hotová.

Čeští egyptologové objevili v Abúsíru další chrám faraona Ramesse II.

Číst článek

Potom jsme začali zkoumat tzv. vzestupnou cestu, což je jedna ze součástí pyramidového komplexu, která spojovala údolní chrám, zádušní chrám a pyramidu. A tam, to si pamatuji, to bylo něco úžasného. Protože jsme původně hledali reliéfní výzdobu ze vzestupné cesty, z chodby, a začali jsme kopat u severní stěny. Nakonec jsme museli práci ukončit v 11 metrech hloubky té úžasné obrovské vzestupné cesty a nedobrali jsme se konce, dna, základu stěny.

To bylo něco výjimečného, vypadá to, že to je svého druhu asi největší stavba vůbec, co patří k nej naší české egyptologie. A ještě jsme v tom roce zahájili výzkum přístaviště na druhém konci oné vzestupné chodby. Tam jsme odkryli přístavní rampy a tak dále.

Chystáte se tam zase v nejbližší době?
Zatím ne. To je vždy na oficiální oznámení ze strany ústavu. Tedy momentálně pracuji jako zaměstnanec Českého egyptologického ústavu a do Egypta se zatím nechystám.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v přiloženém audiozáznamu. 

Jakub Schmidt, Milan Baják Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme