Na socialistické vojně každoročně umíraly stovky mužů. Odborníci je spočítali poprvé od pádu režimu

V československé armádě od počátku šedesátých let každoročně umíralo přes 200 vojáků. Mezi lety 1964 až 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to z informací portálu Info.cz na základě statistik Vojenského historického ústavu. Čísla odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenský historický ústav v Praze. | Foto: Petra Benešová

„Starší statistiku zatím bohužel nemám, ale dá se předpokládat, že ani v padesátých letech se nejednalo o výrazně nižší čísla,“ řekl serveru Info.cz Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Celkové počty mrtvých za celou dobu existence „socialistické“ armády byly několikanásobně vyšší.

Stát by se měl o veterány postarat. Vojáky do boje neposílají generálové, ale politici, říká Stehlík

Číst článek

Armádní sbor fungoval pod názvem Československá lidová armáda v letech 1957 až 1990. Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády také spáchalo během vojenské služby sebevraždu.

Ve výcvikovém roce 1964/65 (počítá se rok od září do září) zahynulo při výkonu vojenské služby nebo v souvislosti s ní 237 vojáků a 429 utrpělo těžké zranění. V dalších letech to bylo 281 mrtvých, pak 278 a 268. „Pod dvě stovky se počet úmrtí dostal až v roce 1972,“ uvedl Tomek. Patrně díky zlepšeným bezpečnostním opatřením uvnitř armády se pak množství tragických událostí se smrtelnými následky trvale snižovalo, píše server.

Ve výcvikovém roce 1984/85 se z vojny domů nevrátilo 103 mužů, v roce 1988/89 to bylo 50 obětí takzvaných mimořádných událostí. „Za období 1969 až 1989 jsem napočítal 2799 usmrcených a 3146 těžce zraněných,“ řekl serveru Tomek. Za poslední dvě desetiletí socialismu tedy na vojně každý rok zemřelo 140 vojáků. Pokud se k tomu přidají i čísla ze šedesátých let, byl průměrný počet mrtvých vojáků od roku 1964 až 250 ročně.

Sebevraždy nebyly výjimkou

Statistika mimořádných událostí v Československé lidové armádě nerozlišuje, zda při nich zahynul voják z povolání nebo voják základní služby. Obecně se ale předpokládá, že šlo v drtivé většině o úmrtí vojáků základní služby. V armádě sloužilo zhruba 200 000 mužů, z toho asi 61 000 byli profesionální vojáci. Zbytek tvořili příslušníci dvouleté základní vojenské služby. Vysokoškoláci po absolvování takzvané vojenské katedry odcházeli na vojnu na jeden rok.

Ústup z Afghánistánu by byl nejenom zbabělostí, ale i zmarněnou obětí našich vojáků, řekl Zeman

Číst článek

Příčiny smrti při mimořádných událostech jsou různého charakteru, od dopravních nehod až k zastřelení při neopatrné manipulaci se zbraní či smrtelným úrazům při cvičení v terénu. Řada vojáků si také vzala život dobrovolně. K tomu v mnoha případech přispělo dlouhé odloučení od rodiny či přítelkyně a z toho vyplývající osobní problémy.

Za mnoha sebevraždami stálo také šikanování mezi vojáky. V archivní statistice se nerozlišuje mezi dokonanou sebevraždou a pokusem o sebevraždu. V roce 1965/66 se dobrovolně zabilo nebo pokusilo zabít celkem 192 vojáků.

Profesionální armáda, která v Česku funguje od roku 2005, je oproti Československé lidové armádě, v níž sloužili i Slováci, zhruba desetkrát méně početná. Zahrnuje 23 184 vojáků aktivní služby. „V souvislosti s výkonem služby zemřelo od roku 2004 celkem 36 vojáků z povolání, z toho 15 v zahraničních misích,“ řekla serveru mluvčí Armády ČR Magdaléna Dvořáková.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme