Před sto lety se českoslovenští legionáři vydali domů. Strastiplná cesta stála mnohé život

Letos to bude přesně sto let od návratu československých legionářů z Ruska. Byli to vojáci v zahraničí, kteří se rozhodli přidat na stranu Dohody a bojovat proti císaři. V Rakousku-Uhersku byli za vlastizrádce, po první světové válce je lidé naopak oslavovali, jako ty, kteří se zasloužili o vznik Československa. Z Vladivostoku se jich od prosince 1919 do podzimu 1920 vrátilo asi sedmdesát tisíc.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příslušníci 6. střeleckého pluku Československých legií v Rusku v roce 1917 na snímku ze soukromého archivu Františka Sládka | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Legionáři se do Československa začali vracet rok po skončení první světové války.

Nezávislé Československo se zrodilo v Rusku. Legionáři vydobyli republice skvělou pověst

Číst článek

„V té době totiž končí vláda admirála Alexandra Vasiljeviče Kolčaka a s bolševiky uzavírají příměří v ruské občanské válce. Klid zbraní ale nebyl,“ vysvětluje Radiožurnálu Jiří Charfreitag, tajemník projektu Legie 100, který má za cíl připomenout činnost legionářů u příležitosti stého výročí boje za samostatný československý stát.

„Bolševici začali rychle postupovat a dobývat území na východě, s jednoznačným cílem dobýt celé Rusko pod svou vládu,“ pokračuje Charfreitag. 

Domů přes Ameriku

Jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků, tedy českoslovenští legionáři, byly rozmístěny po celé délce takzvané transsibiřské magistrály a postupně se přemísťovaly do Vladivostoku, odkud cestovaly domů, do Československa.

Legionáři putovali parníky do přístavů v Itálii nebo Německu. Cesta přes Ameriku trvala asi měsíc, ne všichni se však vrátili domů.

Vojáci československých legií v Ruském Irkutsku. | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Dobové fotografie dokazují, že někteří legionáři přišli při plavbě o život. Většinou na následky chorob.

Jiří Charfreitag ale dává i příklad méně tradičních úmrtí: „Například jeden z našich legionářů byl napaden žralokem a následně zemřel.“

Složité návraty

Legionáři, kteří se vraceli v první vlně v lednu 1920, byli oslavováni jako hrdinové. Šlo o vojáky, kteří českou družinu v Rusku zakládali a bojovali tam nejdéle.

Nadšení z návratů však postupně opadalo. „Mnozí z těch mužů měli později pocit, že nejsou vítáni tak, jak by měli být,“ vysvětluje Charfreitag.

Mnoho mužů pak zůstalo v armádě. Legionáři od státu dostávali takzvané trafiky, což byla státní odměna pro ty, kteří se zasloužili o Československo. Často jim ale návrat z války do civilu dělal problémy a špatně se začleňovali do společnosti.

Veronika Šírová, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme