Od úderu gongu ke čtyřem signálům. Pravidelné časové znamení je rozhlasovou tradicí již 95 let

Mávnutí praporkem na věži hvězdárny v Klementinu nebo výstřel z děla na Pražském hradě – to byly ještě za první republiky jedny z mála způsobů, jak si seřídit přesný čas. Před 95 lety to změnil Československý rozhlas, když 1. dubna 1926 začal v pravidelných denních dobách vysílat časové znamení. V průběhu let se sice několikrát proměnilo, před zpravodajskými relacemi ho ale ve vysílání slýcháte dodnes.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

čas

Přesný čas se v Českém rozhlase určoval podle pražského Klementina, dnes se řídí satelitem (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ohlašování času Rozhlas zařazoval do programu prakticky hned po svém vzniku, namísto časového znamení z počátku využíval úder gongu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se za 95 let změnila časová znamení v rozhlasovém vysílání? Poslechněte si reportáž Vojtěcha Tomáška

Hodinky byste si podle takového časového znamení asi neseřídili. Nebývalo úplně přesné, a ve vysílání tak gong začala nahrazovat jiná znamení – osvědčilo se několik zvukových signálů ve vteřinových intervalech. Řadu let jich šlo po sobě šest stejně dlouhých, v roce 1984 Rozhlas poslední ze signálů prodloužil.

„Docházela řada dotazů, která z těch šesti značek udává přesný čas. Jestli je to první, nebo poslední. A proto bylo domluveno, že aby bylo zvýrazněno, která značka udává správný moment, bude prodloužena,“ vysvětloval tehdy v pořadu Nad dopisy posluchačů Vladimír Ptáček.

Šest signálů v té době ještě ve vysílání zůstalo. „Šestá značka svým začátkem udává přesný moment, ve kterém začíná následující minuta,“ doplnil.

Nastavení přesného času

Dlouhá léta Rozhlas k určování přesného času využíval hodiny v pražském Klementinu. Z počátku se ke studiím na Vinohradech přenášelo telefonem.

„Čas jsme odebírali z pražského Klementina a porovnávali z našimi hodinami. Byly tam staré hodiny s kyvadlovým závažím a seřizovalo se to pomocí závaží, která se na kyvadlo přidávala. Záleželo i na vlhkosti a na počasí,“ připomínal před časem Stanislav Hemmer, který má znamení v Rozhlase dnes na starost.

Technologie a přesnost se za pětadevadesát let posunuly, podoba časového znamení ale zůstala téměř stejná. V roce 1999 ho Rozhlas zkrátil jen na čtyři signály a v této podobě se vysílá například na Radiožurnálu dodnes – na Plusu spolu s ním ale už slyšíte i zvukovou grafiku zpráv.

Před 125 lety vyjely první tramvaje na Křižíkovu dráhu. Sloužila hlavně dělníkům z pražských fabrik

Číst článek

Každá stanice jinak

Časové znamení se dnes v Rozhlase řídí satelitem, z budovy na pražských Vinohradech ale ve skutečnosti poslední dlouhý signál odchází o vteřinu dřív, aby ho posluchači slyšeli zcela přesně.

„Přesný čas přichází do Rozhlasu ze satelitní družice. Zde jej přijímáme do časové ústředny a ta nám vyrábí časové znamení,“ popisuje Hemmer.

A to může mít různé podoby – třeba v červnu 2017 v týdnu vody Radiožurnál vyměnil klasické znamení za kapající vodu.

Časové znamení se liší i na různých stanicích, třeba Vltava dodnes signál vysílá do ticha, tedy tedy tak, jak s ním Rozhlas začínal. Regionální stanice i Český rozhlas Dvojka mají souběžně s časovým znamením vlastní podkres podle zvukové grafiky stanice.

Vojtěch Tomášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme