OBRAZEM: Před 84 lety začalo vysílání Československého rozhlasu z budovy, ve které sídlí dodnes

Před 84 lety, 10. prosince 1933, slavnostně začalo vysílání Československého rozhlasu z budovy na tehdejší Fochově (dnešní Vinohradské) třídě. Radiojournal (dnes Radiožurnál) tak deset let po prvním vysílání našel svůj domov, kde sídlí až dodnes. Funkcionalistická budova navržena Bohumilem Slámou se nejméně dvakrát v historii (v roce 1945 a 1968) stala symbolem odporu proti okupantům.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poté, co se roku 1925 stalo Československo majoritním vlastníkem do té doby soukromé společnosti Radiojournal, začalo se uvažovat o přestěhování vysílání do budovy postavené přímo pro účely rozhlasu.

Radiojournal totiž nejprve vysílal z pražských Kbel ze stanu vypůjčeného od skautů, od roku 1924 pak z budovy poštovní nákupny na Fochově třídě (dnes Vinohradské) a od roku 1927 pak z Národního domu na Vinohradech. Žádný z těchto objektů ale plně nevyhovoval.

OBRAZEM: Haló, haló. Československý rozhlas začal vysílat před 94 lety ze stanu půjčeného od skautů

Číst článek

Pro stavbu byl vybrán prázdný pozemek na Fochově třídě kousek nad Národním muzeem, kterému se říkalo Seidlovo pole. Původně se počítalo s tím, že v budově bude sídlit kromě rozhlasu také ministerstvo pošt a telegrafů, pod které vysílání patřilo. Nakonec od tohoto záměru bylo opuštěno a budova měla patřit pouze Československému rozhlasu.

Stavba probíhala od roku 1927 do roku 1932. Autorem návrhu byl známý funkcionalistický architekt Bohumil Sláma, s kterým mělo ministerstvo dobré zkušenosti. Důkazem toho jsou třeba poštovní budovy v Kladně i v Praze (Střešovice, Vršovice).

Nosnou konstrukci budovy tvoří ocelová konstrukce vyrobená ve Vítkovicích. Váží 1160 tun a její stavba trvala tři a půl měsíce.

Otevření a oslavy

Objekt tvořil mírně nepravidelný čtverec o stranách kolem 60 metrů; křídlo do dnešní Vinohradské mělo sedm pater s mezipatrem, ostatní tři křídla měla čtyři, respektive tři poschodí; jak se zvedal terén v Balbínově ulici, byla do východního křídla vložena polopatro a mezipatro. Ve vnitřním prostoru jsou vestavěna studia; na sálové studio 1 navazuje blok menších a středních studií s režiemi.

OBRAZEM: Před 90 lety začal Československý rozhlas vysílat z Národního domu na Vinohradech

Číst článek

Konstrukční systém budovy je ocelový skelet s cihlami obezděnými pilíři. Stropy jsou neseny ocelovými nosníky, na kterých jsou žebrové železobetonové desky a keramické tvarovky. Obvodové stěny i příčky jsou zděné. Je to stavba funkcionalistická nejen svým výrazem, ale i konstrukcí a původní dispozicí. Tvarosloví je čisté, jednoduché a elegantní.

V nové budově Československého rozhlasu nechyběla třeba laboratoř, transformační stanice, zvukotěsná nahrávací studia s nejmodernější technikou své doby, ladírna hudebních nástrojů a veškerá administrativa včetně ředitelství.

Přestože byla budova dostavěna už v roce 1932, k jejímu slavnostnímu otevření došlo až 10. prosince 1933. Zahájení bylo spojeno s oslavami výročí deseti let od prvního vysílání. Účastnil se jich i národní socialista a ministr pošt a telegrafů Emil Franke. Jako celek přešla budova do majetku Československého rozhlasu až kolem roku 1935.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme