I dnes dochází v Rusku k rozbíjení památníků legionářů. ‚Jde o elementární neznalost,‘ říká Stehlík
Je to sice hodně dávno, dodneška ale nedají českoslovenští legionáři v Rusku, kteří se před 100 lety vraceli domů, mnoha lidem spát. V Rusku se občas najde někdo, kdo poškodí jejich pomníky, a i v Česku je kritizují například členové komunistické strany. Proč i po jednom století leží někomu v žaludku 65 tisíc mužů, kteří bojovali za svoji vlast a umírali na zmrzlých sibiřských pláních daleko od domova?
„Od té doby, kdy se nám to tam začalo dařit a kdy jsme stavěli dva tři pomníky ročně, tak teď je takové období stagnace, kdy se nám za poslední dva roky nepodařilo postavit ani jeden pomník. Například v Jekatěrinburgu je pomník v krásném stavu, protože tam je náš konzulát. Na druhou stranu byly poškozeny pomníky kolem Bajkalu. Takže se nedá říct, že to je všechno špatně, nebo všechno dobře. Je to případ od případu,“ řekl Radiožurnálu místopředseda meziresortní koordinační komise pro válečné hroby Milan Mojžíš.
I po sto letech dochází v Rusku k rozbíjení památníků československých legionářů. Více si poslechněte v reportáži Ľubomíra Smatany
Hroby a pomníky jsou i po sto letech mimořádně citlivou věcí. Legionáři byli příliš dobří bojovníci a na cestě domů Transsibiřskou magistrálou poráželi bolševiky úplně všude. „Nemají znalosti, jak to bylo, protože ví jen to, co se učili. A co se učili, to si nemusíme říkat,“ dodal Mojžíš.
Ruské úřady nemají obvykle zájem stavět pomníky padlým legionářům, řekl v květnu předseda KSČM Vojtěch Filip ruským armádním novinám Krasnaja zvezda s tím, že to čeští občané hodnotí kladně.
Doplnil to ve Dvaceti minutách Radiožurnálu: „Jsem to neřekl já, že to je můj názor, ale je to názor občanů, kteří opravdu tento názor zastávají. Nemyslím, že máme lidem říkat, co si smí a nesmí myslet. Takový názor v české společnosti existuje.“
‚Nesmyslná záležitost‘
Sněmovna se distancovala od výroků Filipa o českých legionářích. Proti byli pouze komunisté
Číst článek
Kritické názory na adresu legionářů dobře zná vojenský historik a současný ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Považuje to za neznalost a zamlčování faktů.
„‚Špatná pověst legionářů‘ u části české a naprosté většiny ruské veřejnosti pramení z toho, že ani jedna skupina nemá relevantní informace k tomu, jak se tam legionáři ocitli, co v Rusku dělali a proti komu bojovali. Můžete slyšet od českých komunistů, můžete slyšet od Rusů ‚Oni tady zabíjeli naše, bojovali proti našim‘. Za mě je to naprosto nesmyslná záležitost. Je to elementární neznalost základních historických faktů,“ vysvětlil Stehlík.
‚V tátově legionářském saku chodil brácha do hospody,‘ vzpomíná syn legionáře
Číst článek
V Rusku padly přes čtyři tisíce legionářů a měli tam přes 300 pohřebišť. Ke konci Sovětského svazu zbyla dvě. Dnes je jich 15 a o některých byl vyjednávat ještě jako zaměstnanec ministerstva obrany i Eduard Stehlík.
„Byl jsem tam mockrát a v řadě případů jsem se ptal: ‚Vy tady popisujete nějaké vraždění civilního obyvatelstva, tak kdy se to stalo.‘ Oni odpověděli: ‚Víme to naprosto přesně‘, a řekli datum. ‚Fajn. V té době byl nejbližší Čechoslovák osm set kilometrů daleko.‘ Sedí a koukají. ‚To jste se tady vraždili vy sami mezi sebou. Bílí mezi rudými, rudí mezi bílými. To znamená Rusové Rusům,“ dodal Stehlík.
Ministerstvo obrany plánovalo letos v dubnu cestu do Ruska kvůli dalšímu postupu při udržování hrobů. Kvůli epidemii z toho sešlo. Mezitím Praha odstranila sochu maršála Koněva a v Polovině na Sibiři někdo na oplátku poškodil pomník 21 padlých legionářů. Termín další cesty příslušných českých úředníků do Ruska je zatím nejasný.
