Před 80 lety zřídili nacisté první tábor, kde zabíjeli plynem. V Chelmnu zavraždili i děti z Lidic
U malé polské vesnice Chelmno nad Nerem nacisté před 80 lety zřídili první vyhlazovací tábor, kde zabíjeli svoje oběti plynem. Němečtí okupanti tady začali testovat plynové nákladní vozy. V těch zavraždili Židy ze 70 kilometrů vzdáleného lodžského ghetta i české děti.
„Najednou vidím hromady těl. Vykřikla jsem a vyletěla z kina. Uvědomila jsem si: to nepřežili! Byl to strašný šok.“ Když bylo Haně Utitz-Razové dvanáct let, rodiče ji v roce 1939 poslali do Anglie jedním z vlaků, které organizoval Nicholas Winton.
Před 80 lety zřídili nacisté v polském Chelmnu první vyhlazovací tábor, kde zabíjeli vězně pomocí plynu. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Na konci války šla do kina, kde před filmem pouštěli zprávy ze světa. Když viděla záběry z koncentračních táborů, byla si jistá, že její rodina válku nepřežila. „Pak jsme se dozvěděli, že maminka šla do prvního tábora smrti. To bylo v Chelmnu,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa.
Okolí nenápadné vesnice Chelmno nacisté od 8. prosince 1941 proměnili ve vyhlazovací tábor. Přijížděly sem nejen transporty Židů z Polska a protektorátu Čechy a Morava, ale také Romů a Sinthů.
V první fázi používali Němci k vraždění plynové vozy. Do každého se vešlo 50 až 80 lidí, kteří se pak udusili výfukovými plyny ze spalovacího motoru.
V Ravensbrücku nebyly jen komunistky, říká historička. Ženy trpěly i sexualizovaným násilím
Číst článek
„První fáze trvala do jara 1942. Pak již byla vytvořena druhá série plynových vozů a fungovaly jako mobilní plynové komory. Přímo v Chelmnu byly oběti po zadušení převáženy do asi sedm kilometrů vzdáleného lesního tábora, kde byly vykopány velké masové hroby,“ popisuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Děti z Lidic i Ležáků
Poté, co nacisté v noci v červnu 1942 vypálili obec Lidice jako odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zastřelili všechny tamní muže, odvlekli lidické ženy do koncentračního tábora a většinu dětí odvezli do Lodže.
Byla mezi nimi i tehdy desetiletá Marie. O osudu své sestry vyprávěl Paměti národa její bratr Jiří Pitín: „Tam některým dětem – to byla další taková nordická, germánská lest – dali pár koresponďáků, aby napsaly domů příbuzným. A shodou okolností mám originální korespondenční lístek od mé sestry Marušky, který poslala mé tetičce. Chce něco k jídlu a chce nějaké hygienický prostředky. A brzo, protože nevěděly, kdy mají jet.“
Pět set trestů smrti a 2000 lidí do koncentračních táborů. Uplynulo 80 let od vyhlášení stanného práva
Číst článek
Krátce na to v červenci 1942 zavraždili nacisté 82 lidických dětí a 11 dětí z Ležáků v plynovém nákladním voze v Chelmnu.
To, že české děti zemřely právě tady, dokazovaly po válce kromě dochovaných dokumentů i výpovědi svědků. „V samotném Chelmnu a při vyhlazovacím procesu byly v táboře nuceně zaměstnány například polské kuchařky. Ty si pamatovaly na mimořádně upravený, čistý transport českých dětí, se kterými nepřišel žádný dospělý doprovod. Což bylo v té době zcela mimořádné,“ připomíná Vojtěch Kyncl.
Přestože se nacisté už od ledna 1945 snažili stopy po vyhlazovacím táboře v Chelmnu zahladit, díky svědectvím přeživších se jim to nepodařilo. Historici odhadují, že Němci v táboře zavraždili přes 200 tisíc vězňů.
