Clam-Gallasův palác se otevře veřejnosti. Je to jeden z nejlepších paláců své doby, chválí architekt
Býval společenským centrem tehdejší Prahy, koncertovali v něm Amadeus Mozart i Ludwing van Beethoven. Poslední čtyři roky byl barokní Clam-Gallasův palác v centru Prahy zavřený kvůli rekonstrukci, která vyšla na půl miliardy korun. Veřejnosti se poprvé otevře 28. září, na programu dne otevřených dveří budou komentované prohlídky. Už teď je ale vidět novinka, fasáda je v odstínech šedá, nikoliv okrová, jak určoval památkářský trend z 90. let.
V paláci je jeden z nejlépe dochovaných dobových interiérů u nás. Je jedinečnou ukázkou bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie. I proto by v něm v budoucnu měla být palácová expozice.
Jaká překvapení odhalila rekonstrukce Clam-Gallasova paláce, ve kterém posledních 70 let sídlil Archiv hlavního města Prahy? Palácem nás provedl Petr Malinský
„V Praze je přes 130 šlechtických paláců a ani jeden není přístupný veřejnosti. Bylo by krásné ukázat životní styl nejvyšší elity té doby i v prostředí rezidentních měst, ve kterých trávila zimu, nejen na zámcích na venkově, kde pobývala přes léto,“ popisuje autor rekonstrukce, která je nominovaná na Stavbu roku 2022, architekt Petr Malinský z kanceláře Arpema.
Kromě toho bude část prostor paláce využívat Muzeum hlavního města Prahy pro prezentaci své sbírky z období baroka. „Prostory, které byly od 18. století určeny pro bydlení hraběcí rodiny a hostinské pokoje, se pro to ideálně hodí,“ vyzdvihuje architekt Malinský.
Palác byl kompletně vybavený ve 30. letech 18. století, pak ale po 120 letech procházel redesignem. „Ten se nám podařilo datovat velice přesně nálezem původních novin, které byly použity jako podklad pro tapety. Je to rok 1856,“ popisuje architekt.
Do nejkrásnější části paláce vede hlavní schodiště zdobené freskami italského malíře Carla Carloneho. „Jsou oslavou antických božstev a ve vrcholném baroku to představovalo vítané osvěžení od jinak tuhé katolické doktríny,“ říká Malinský.
V sále, který kdysi sloužil jako obrazárna, kdysi visela díla Karla Škréty a Petra Brandla, údajně i Rembrandta. Později v sále vybudovali malé šlechtické divadlo.
Společenské centrum
Palác navrhl pro hraběte Jana Václava Gallase, jednoho z nejvýznamnějších diplomatů své doby, vídeňský dvorní architekt Johann Bernard Fischer z Erlachu. „Stavěl především ve Vídni pro císaře, ale tady provedl svou nejkrásnější pražskou realizaci. Je to jeden z nejlepších paláců své doby v Evropě,“ říká Petr Malinský.
Zámek Jezeří představil zrestaurovaný divadelní a koncertní sál. Práce vyšly na téměř 30 milionů korun
Číst článek
Stavbu komplexu ovšem dokončili až dědicové Jana Václava. „Přestavba hlavní budovy v dnešní Husově ulici začala už po roce 1700. Vykupovali domy, ale mezitím už se stavělo. První část novostavby byla nejkrásnější částí Husovy ulice,“ popisuje architekt Malinský.
Jak stavba pokračovala v dalších desetiletích, musel se palác vyhnout kostelu a také hřbitovu, který stál na dnešním Mariánském náměstí. A poté, co se Gallasové spojili s rodem hrabat z Clamu, se palác stal společenským centrem tehdejší Prahy. Koncertovali tu Mozart i Beethoven.
19 těl a úroveň Starého Města
Posledních 70 let sídlil v paláci Archiv hlavního města Prahy, který se sem přesunul v roce 1945 z vyhořelé Staroměstské radnice.
„Archiv vykonal částečné rekonstrukce, ale zhruba 60 procent paláce zůstalo tak, jak to naposledy vymalovali v roce 1920. Byly nalezeny četné dobové výmalby. Identifikovali jsme také velmi zajímavé nálezy fresek a historických tapet.“
Také se ale našly archeologické nálezy v místě bývalého hřbitova. „Za kašnou Terezka na Mariánském náměstí se nalezlo v šachtě o velikosti zhruba dvakrát tři metry nejenom 19 pohřbů, tedy 19 těl nad sebou. Ale úplně nejníž v hloubce asi čtyř metrů byla nalezena původní úroveň Starého Města ze 13. století se stopami struskové pece po tavení železa,“ říká architekt Malinský.
Ve vnitrobloku paláce se při rekonstrukci podařilo nalézt také středověké sklepy, které zůstaly zachovány včetně klenby.
