Dva tisíce umělců i besedy s novináři. Jak jsme slavili Den tisku, rozhlasu a televize

Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si asi jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, popřípadě 25. února. Vedle těchto velkých existovala i několik svátků menších, které už mizí z naší paměti. Přitom režim si na jejich oslavách dával záležet. Mezi takové patřil Den tisku, rozhlasu a televize.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

60. léta v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešní Výstaviště. Na Den tisku, rozhlasu a televize se konaly různé zábavní akce. K dispozici byla zdarma řada tiskovin

60. léta v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešní Výstaviště. Na Den tisku, rozhlasu a televize se konaly různé zábavní akce. K dispozici byla zdarma řada tiskovin | Foto: Jovan Dezort | Zdroj: ČTK

Den tisku připadal na 21. září jako připomínka 21. září 1920, kdy poprvé vyšlo komunistické Rudé právo. Oslavy Dne tisku, rozhlasu a televize tomu odpovídaly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak jsme slavili Den tisku, rozhlasu a televize

Rozhodně se při nich nemluvilo o svobodě médií – nebo jak se tehdy říkalo „sdělovacích prostředků“.

Naopak, zdůrazňovala se úloha novinářů jako těch, kteří musejí být v první řadě věrni myšlence socialismu a tlumočit „pracujícímu lidu“ komunistickou ideologii a politiku komunistické strany. Pochopitelně tlumočit bez jakéhokoli zpochybňování a negativních souvislostí.

Lidé nám nevěří, stěžovali si v roce 1975 redaktoři socialistického Československého rozhlasu

Číst článek

Zásadní a nejoficiálnější součástí oslav dne tisku bylo oceňování nejlepších, tedy nejloajálnějších novinářů představiteli státu a strany.

Nejvyšší novinářská ocenění udělovaly národní rady. To české se od roku 1974 jmenovalo Cena Jana Švermy, a jak se psalo v příslušném zákoně, bylo určeno jednotlivým žurnalistům nebo kolektivům, kteří „výrazně přispěli k uskutečnění idejí marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu, budování socialismu a boje za mír“.

Oslavy dne tisku zahrnovaly také akce pro veřejnost. Vedle besed s novináři, nebo výstav věnovaných zpravidla počátkům Rudého práva a takzvané pokrokové žurnalistice, to byly především hojně navštěvované Slavnosti Rudého práva.

Konaly se v řadě měst po celé zemi a ty největší pochopitelně v Praze. Místem jejich konání byl areál výstaviště, tehdy Park kultury a oddechu Julia Fučíka.

Na slavnostech, které se konaly vždy třetí zářijový víkend, vystupovaly doslova stovky umělců, například v roce 1982 to byly dva tisíce! Úměrná tomu byla i návštěvnost.

Výrazný bod programu Slavností Rudého práva představoval Mezinárodní běh Rudého práva, sportovní akce, která se časem mohla chlubit solidní zahraniční účastí.

Co se z oslav Dne tisku, rozhlasu a televize uchovalo v archivu Českého rozhlasu, si můžete poslechnout v dalším Archivu Plus Veroniky Kindlové.

Veronika Kindlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme