Od konce druhé světové války uběhlo 74 let. Češi mohli vítězství slavit až 9. května
Ve středu si připomínáme Den vítězství. Druhá světová válka skončila po šesti letech útrap kapitulací německé armády 8. května 1945, tedy před 74 lety. S více než 60 miliony obětí to byl dosud největší válečný konflikt v dějinách lidstva.
Konec války na starém kontinentě oficiálně ohlásil britský ministerský předseda Winston Churchill. V rozhlasovém projevu řekl, že bezpodmínečnou kapitulaci všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě podepsali ve francouzské Remeši zástupci německého vrchního velení generál Jodl a rezignovaný vůdce německého státu velkoadmirál Dönitz.
„Bůh ochraňuj krále,“ zvolal Churchill na závěr své řeči, kterou ukončila fanfára skotské gardy.
Vítězství ve velké vlastenecké válce oznámil svému lidu sovětský maršál Stalin. Prohlásil, že fašistické Německo, sražené na kolena rudou armádu a vojsky spojenců, přiznalo porážku a vzdalo se.
Uvedl, že jedna skupina vojsk v oblasti Československa se stále odmítá vzdát, ale že se rudé armádě snad podaří přivést ji k rozumu. Vítězství ve druhé světové válce slavili 8. května i českoslovenští zahraniční vojáci.
Konec utrpení
„Pro nás vojáky z fronty to znamenalo konec našeho utrpení. My jsme také zažili nějaké ty vojenské anabáze. A pro nás to opravdu byla úleva – konec války – já si vzpomínám, že naši kluci použili zbraně a stříleli salvy, protože to bylo ohromné vítězství. Ohromné vítězství!“ vzpomínal pro Radiožurnál před lety na 8. květen veterán východní fronty Václav Kuchynka.
Zástupci státu si na pražském Vítkově připomněli výročí 74 let od konce války
Číst článek
Z Buzuluku až do Prahy prošla telegrafistka Věra Holuběva.
„Šli jsme spát a najednou jsme slyšeli výstřely a křik. Hurá, hurá, skončila válka. Tak jsme vstali a honem, honem vyšli. A střílelo se, a líbali nás a objímali. Bylo to moc hezké, byli jsme šťastní, že válka končí,“ vzpomínala v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jaroslav Klemeš, jeden ze stovky československých parašutistů vyslaných za války do okupovaného protektorátu z Anglie, byl 8. května u radiostanice.
„8. května jsem ještě vysílal tady v Praze. Tak jsem měl spojení s Londýnem. To byla moje práce. A když byl již konec války, tak jsem musel stále vysílat, protože byla spousta zájemců, jako třeba naši letci, kteří chtěli vyřídit rodinám, že žijí, anebo takové ty osobní věci,“ vyprávěl Radiožurnálu.
Lidé v Čechách a na Moravě mohli slavit až druhý den, 9. května.
