Před 30 lety začal přechod Československa na tržní hospodářství. Vláda devalvovala korunu

Před 30 lety začalo oslabování koruny, které mělo kurz tehdy ještě československé měny přiblížit skutečné hodnotě v porovnání s ostatními světovými měnami. Šlo o jeden z prvních kroků ekonomické transformace. Pomohlo to exportu, ale třeba dovážené zboží zdražilo. Problémy se nevyhnuly ani cestovní kanceláři Čedok.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Československé bankovky - ilustrační fotografie | Foto: Martin Dušek

Při demokratizaci Československa v roce 1989 neprocházel transformací pouze politický systém, který přecházel od komunismu k demokracii. Musela nastat také přeměna ekonomického systému. Z plánované ekonomiky Československo přešlo na tržní hospodářství. První část transformace se tehdy občanů dotkla znehodnocením koruny. 

Přehrát

00:00 / 00:00

30 let od devalvace koruny

V lednu roku 1990 informovaly tehdejší Rozhlasové noviny o znehodnocení koruny. Psalo se mimo jiné o tom, že Čedok s okamžitou platností pozastavil prodej všech zájezdů do nesocialistických států a Jugoslávie. Ta tehdy oslabila o víc jak 18 a půl procenta. Vláda tehdy chtěla nastavit kurz na optimální úroveň.

V době plánované ekonomiky totiž hodnota koruny neodpovídala realitě a bylo nutné ji upravit pro tržní hospodářství. Ondřich Dědek, který tehdy pracoval v Ekonomickém ústavu, vzpomínal, že kdyby se kurz koruny nechal na hodnotě sedmi, deseti korun za dolar, byla by velká poptávka po tomto kurzu. „Bylo by strašně výhodné něco dovážet, ale bylo by nevýhodné něco vyvážet. Ekonomika by se vůbec nemohla rozběhnout,“ říká Dědek.

Tržní ekonomika existuje vždy a všude, existovala tedy i za socialismu, říká ekonomka Lipovská

Číst článek

V roce 1990 koruna oslabila ještě dvakrát, než v již zmiňovaném lednu. V říjnu koruna oslabila o polovinu a pak v prosinci o dalších 16 procent. Jeden dolar tak na konci roku vyšel na 28 korun.

Tehdejší předseda československé státní banky Josef Tošovský se ve stejném roce vyjádřil, proč bylo nutné československou měnu devalvovat. „Na západě při těchto jednáních se zahraničními bankéři a podobně není vůbec diskuze, že by československá koruna v této hospodářské reformě měla být revalvovaná. Takový dotaz tam nikdo nepoloží, jenom položí, jak dalece jít s devalvací a jak zmírnit vlivy na inflaci,“ vyjádřil se Tošovský.

Zdražování bylo nevyhnutelné. Týkalo se hlavně zboží, které se do tehdejšího Československa dováželo. Naopak vývozcům měla slabá měna pomoc najít nové trhy. „Československá ekonomika byla orientovaná na Sovětský svaz, ale tento obchod zkolaboval, takže bylo nutné přeorientovat obchodní vazby směrem na západ a k tomu měl napomoci kurzu,“ vysvětluje Dědek.

Sdružení slovenských podnikatelů ocenilo Klause za přechod na tržní ekonomiku

Číst článek

V několika prvních letech po revoluci ale obchodování s měnami stále nevypadalo tak, jak ho známe nyní. Běžní občané si ročně mohli nakoupit cizí měny jen do určitého limitu, který se ale každým rokem zvyšoval. Zároveň platila takzvaná nabídková povinnost. Podniky i spotřebitelé museli devizy prodávat tuzemským bankám. Volně směnit šlo českou korunu až od roku 1995. Umožnil to zákon přijatý vládou tehdejšího premiéra Václava Klause.

„Myslím, že nadpis jednoho novinového článku to vystihuje daleko přesněji: Sen se uskutečnil. Prostě pro drtivou většinu lidí této země myšlenky, že bychom mohli mít směnitelnou korunu, kterou by si člověk mohl vyměnit kdekoliv v Paříži, New Yorku či Frankfurtu, byla věc téměř nepředstavitelná,“ říká tehdejší premiér Václav Klaus.

V současnosti už kurz koruny podléhá tržním mechanismům. Centrální banka ho ale i tak může ovlivňovat. Naposledy do něj zasáhla v letech 2013 až 2017, kdy korunu opět uměle oslabovala.

Jakub Horáček, aur Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme