Dinosaury trápily pravěké vši. Vědci je objevili na poškozeném peří dochovaném v barmském jantaru
Dinosauři sice vymřeli už před 66 miliony let, pravděpodobně se ale potýkali s podobnými potížemi jako lidské děti nebo domácí mazlíčci. Měli vši. Poukazuje na to vědecká studie publikovaná v časopise Nature Communications. Dinosauři se s těmito parazity potýkali navzdory tomu, že neměli srst. Podle posledních objevů ale minimálně část z nich měla peří.
Vědci na vši u miliony let staré fosilie přišli díky nálezu peří, které bylo zakonzervované v barmském jantaru. Ten bývá zhruba 99 milionů let starý a je jedním z největších zdrojů nálezů pravěkého hmyzu, ale i částí těl dinosaurů, ještěrek a dalších organismů.
‚Ještěří bůh.‘ Japonští vědci podle osmimetrové kostry identifikovali nový druh dinosaura
Číst článek
Nalezená pera byla pokrytá parazity, kteří nápadně připomínají dnešní vši. Díky mimořádně dobrému zakonzervování jantarem mohli vědci pozorovat i stopy po vykousání části peří.
Devět parazitů
Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo zdokumentovat a potvrdit výskyt parazitů živících se peřím. Předchozí nálezy jsou o padesát milionů let mladší. Tyto pravši ale nejspíš nebyly jedinými škůdci, kterými dinosauři trpěli.
Podle spoluautora studie, profesora Čchuna Šiho z Capital Normal University v Číně, peří patřilo nejspíš druhu pennaraptoran – tedy teropodovi podobnému ptákům. Vědci našli hned dva druhy peří. Je tedy možné, že patřilo dvěma různým druhům anebo jednomu, který měl dva typy opeření. To zatím nejsou schopni určit.
Gigantická dinosauří kost měří dva metry a váží půl tuny, popisují nový objev francouzští vědci
Číst článek
Vědci analyzovaly dvě pera dlouhá přibližně 13 milimetrů. Na jednom z nich se zachovaly čtyři exempláře parazitů a dalších pět okolo něj. Jedna z pravěkých vší se přitom pevně drží nohama středu pera. To je poškozené: jsou v něm patrné díry, které odpovídají poškození, jímž trpí dnešní ptáci napadené parazity.
Pravěká veš je zatím nepopsaným druhem přezdívaným mesophthirus engeli. Vědci ho našli ve stadiu nymfy. Překvapila je přitom velikost jedinců zalitých v jantaru. Byli totiž daleko menší, než dosud známí podobní paraziti z pravěku. Byli jen asi dvě desetiny milimetru dlouzí a jejich maximální velikost je odhadovaná na půl milimetru.
Podle profesora Šiho to může vysvětlovat, proč se pravěké vši nepodařilo najít ve zkamenělých otiscích dinosaurů. Jsou totiž příliš malé. Tělo parazita je podlouhlé, zakončené silnou pusou určenou ke žvýkání s nejméně čtyřmi zuby.
Vědci objevili v Argentině nového dinosaura. Podívejte se na kosti býložravce s masivními ostny
Číst článek
Opeření dinosauři
Existence peří u dinosaurů je novinkou posledních let. Kolik pravěkých plazů bylo opeřených, je ale v tuto chvíli předmětem vášnivých akademických diskusí. Je jisté, že někteří dinosauři peří měli. Podle některých vědců to mohla být dokonce většina z nich.
Nalezeno bylo u jedinců starých 144 až 169 milionů let. U druhu kulindadromeus zabaikalicus, velkému asi jako pštros, fosilie odhalily hned tři druhy peří, včetně něčeho, co připomíná peří prachové. Dinosaury pravděpodobně opeření chránilo před ztrátami tepla.
Ty největší druhy ho ale možná neměly. Čím masivnější je totiž živočich, tím lépe si teplo uchová. Vidět to je i v současnosti třeba u slonů. Zatímco menší již vyhynulé druhy měly srst, slon africký je holý.
