Už nikdy nebudeme jako pravěcí lidé. Do jejich role se nedokážeme ani stylizovat, říká archeolog

I když se vědci snaží napodobit život lidí v pravěku co nejvěrněji, dokonalá stylizace se jim nemůže podařit. Českému rozhlasu Hradec Králové to řekl Radomír Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Jak také uvedl, podle něj oteplování planety pomáhá oddálit příchod další doby ledové.

Hradec Králové Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeopark ve Všestarech láká všechny zájemce o historii a pravěk | Zdroj: Archeopark pravěku Všestary

Pane docente, vyměnil byste si to s našimi předky v pravěku? Dokázal byste přežít? 
Asi nevyměnil. Bojím se, že řada z nás nebo téměř všichni bychom neměnili. Hlavně v tom předvánočním čase, v té krásné předvánoční atmosféře určitě ne (rozhovor se vysílal 18. prosince, pozn. red.). Oni samozřejmě žádné Vánoce tenkrát neměli.

Přehrát

00:00 / 00:00

doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D. - Zima jak v pravěku!

Jak drsná byla zima v pravěku?
Když se podíváme na celý pravěk, tak strašně záleží na tom, jestli šlo o chladný výkyv, to znamená dobu ledovou, nebo o dobu meziledovou. I naše současnost, posledních 10 000 let, které teď trávíme v příznivějším klimatu – tak nikde není psáno, že to bude tak napořád. Dokonce někteří odborníci říkají, že už nám pořádná zima pomalu začíná ťukat na dveře.

Teď to je ekologická legrace, co řeknu: Můžeme být rádi, že oteplujeme planetu, protože nám to teplo alespoň o trošku déle vydrží. Ale ten problém určitě neřešíme pro nás, pro současníky, asi zřejmě ani ne pro naše děti. My jsme si teď 10 000 let užili. Teplé výkyvy i v předchozím období střídaly doby ledové a v řadě případů bylo dokonce i tepleji než dnes.

Pece v archeoparku ve Všestarech | Foto: Jiřina Šmídová | Zdroj: Český rozhlas

Vy jste naznačil, že nás možná čeká nějaká doba ledová, protože historie zaznamenává onu periodu. Ale pojďme zpátky do pravěku. Drsné zimy v době ledové. Co bylo pro lidi té doby stěžejní? Asi mít oheň a zásoby, které si nastřádali z těch příznivějších období roku?
Určitě. Oni i autoři, jako je například Eduard Štorch nebo i další, se dívali na tuto nejstarší etapu v dějinách lidstva hodně existenciálně. Jen nás potom překvapuje, že měli lidé i dost času na své duchovní projevy, dochované umění a podobně. Od toho nejstaršího Homo Sapiens Sapiens.

Mozek neandrtálců se podle vědců vyvíjel déle než náš. Neznamená to ale, že byli chytřejší

Číst článek

Ale to klima bylo velice obtížné. Uvádí se podle předpokladů pokles teplot až na mínus 30 nebo mínus 40 stupňů. Tepleji mohlo být v zahloubených roklinách. Nám kolegové ve Francii říkali, že tam, kde jsou jeskyně umístěné na dně skalních roklí, tak dole to bylo ještě docela dobré, tam bylo mínus 10. Ale nahoře na těch pláních bylo mínus 40. A tím odpovídám i na tu otázku: ano i v tomto klimatu se dala najít místa na přežití, ale asi bychom s nimi neměnili.

Vy jste experimentátor a máte rád experimentální archeologii, kterou se zabýváte celý život. Musíte si ověřit nejrůznější teorie v praxi, jestli to tak opravdu je. Vyzkoušel jste si někdy v Archeoparku ve Všestarech pravěké zimování?
My máme výhodu, že mínus 40 dlouho nebylo. Ale skutečně před lety, už to bude 15 nebo 20 let, jsme zkoušeli obývání v domech zemědělského pravěku ve Všestarech. Zkoušeli jsme rozdíl mezi zahloubenou polozemnicí a domem, který stojí na povrchu terénu. Ono se to těžko vnímá, protože když ten dům roztopíte dostatečným množstvím dřeva a my jsme přes noc někdy drželi služby, aby teplota nepoklesla, tak je to celkem vhodné klima. Kolega měl na sobě dokonce tričko s krátkým rukávem a nijak se to na něm negativně nepodepsalo.

Ale závisí hlavně na tom, jak fouká vítr, který nejvíc ochlazuje všechno kolem nás. Ona teplota nemusí být úplně to hlavní. Je velice dobré si to vyzkoušel, protože jde opravdu o existenciální věc.

Vědci a nadšenci do historie se snaží napodobit stavby našich předků | Foto: Jiřina Šmídová | Zdroj: Český rozhlas

Vyzkoušeli jste opravdu i to jejich oblečení? To znamená, že jste museli být v kůžích, ne v žádném značkovém oblečení?
Měli jsme normální současné oblečení, protože to souvisí s tím, že zkrátka už nikdy nebudeme jako pravěcí lidé. Do té role se už nedokážeme ani nastylizovat, dokonale se nám to nepodaří. Také to není většinou výsledkem experimentů. Měřili jsme teploty proto, abychom zjistili, jak se chová ono obydlí. My sami jsme byli takovými vedlejšími účastníky toho pokusu.

Nejrozsáhlejší dobové sídliště v oblasti. V Turnově objevili unikátní mohylové pohřebiště z doby bronzové

Číst článek

Kam zařadit neandrtálce? Je to vývojový předstupeň moderního člověka, nebo jde o slepou větev evoluce. Kam ona evoluce vývoj zavedla? 
Je to určitě tak, že Homo Sapiens Sapiens, tato větev, opět přišla z Afriky, odborníci o tom nepochybují. Dokonce i v době, kdy Evropu v nějakém svém nejlepším optimu opanoval neandrtálec, tak v té době se už v Africe chystal Homo Sapiens Sapiens na svoji éru.

A někdy před 40 000 lety se mu podařilo do Evropy skutečně dostat. A tím se stal současníkem neandrtálce, lépe řečeno jeho sousedem. Je to tedy samostatná vývojová větev, která zůstala v Evropě tak trošku opomenutá. Nechtěl bych říkat, možná, ve slepé ulici, protože těžko říct, když by se Homo Sapiens Sapiens do Evropy nedostal, jak by to probíhalo dále, třeba by neandrtálci přežili.

Jeden ze starých domů | Foto: Jiřina Šmídová | Zdroj: Český rozhlas

A jejich inteligence a způsob života? Jaký je rozdíl mezi neandrtálcem a člověkem rozumného typu?
Ono je nápadné, že duchovní projevy neandrtálců se začínají projevovat až v pozdním období, kdy už hrozí, že v kontaktu s Homo Sapiens Sapiens byli. My podle toho nedokážeme dost dobře rozkódovat, jestli to je tím, že se dostali do kontaktu, nebo se v závěru svého vývoje neandrtálec skutečně vypracoval tak, že vytvářel svoji vlastní i duchovní kulturu mimo té materiální.

Zřejmě nejstarší pivovar na světě byl objeven v izraelské jeskyni. Obsahuje 13 000 let staré zbytky

Číst článek

Samozřejmě ji měl v každém případě, o tom nemůžeme pochybovat. Ne nadarmo ho řadíme do druhu Homo Homo, někdy Homo Sapiens neandrtálec. Prostě je to také člověk, byť odlišného typu. Jsou odborníci, kteří říkají, že kdybychom neandrtálce dnes potkali na ulici oblečeného v současném oblečení, tak bychom některé z nich ani neodlišovali od současných lidí. Taková variabilita mezi lidmi skutečně je.

Proč tedy vymřeli? Z jakého důvodu? Kde můžeme hledat jejich poslední stopy na planetě?
Většinou se poslední stopy a nejmladší nálezy vztahují k Pyrenejskému poloostrovu. Na území Francie by skutečně měly být lokality, které jsou jednoznačně současné, to znamená, že na jednom kopci bydleli neandrtálci, na druhém kopci Homo Sapiens Sapiens. Určitě se museli potkat víc než tváří v tvář, protože máme dodnes část genetické výbavy neandrtálců v naší. I to kulturní ovlivnění můžeme zkrátka připustit.

Tedy poslední z nich žili možná někde na Pyrenejském poloostrově. A zajímavé je první setkání Homo Sapiens Sapines s neandrtálci, protože k tomu došlo na Předním Východě, někde na území dnešní Sýrie či Palestiny nebo na území dnešního Izraele. A tam je zajímavé, že dokonce nálezy neandrtálců jsou časnější než přítomnost Homo Sapiens Sapiens. Zdá se nám, že po tom prvním setkání se Homo sSapiens Sapiens zase stáhl zpátky do Afriky a neandrtálec ještě v tom čase v té Syropalestině zvítězil. Ještě nenastal zřejmě správný čas, aby se do Evropy dostal.

A důvod, proč vymřel neandrtálec?
To přesně nevíme.

Archeopark ve Všestarech | Foto: Jana Házová | Zdroj: Český rozhlas

Jakub Schmidt, Milan Baják Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme