V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny

Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.

TÉMA PLUS Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mobilizace v Praze v roce 1938

Mobilizace v Praze v roce 1938 | Zdroj: ČTK

Plynové masky se staly běžnou výbavou, naopak krytů byl zoufalý nedostatek stejně jako moderních protiletadlových děl. Před 85 lety přípravy vyvrcholily, československá armáda totiž mobilizovala a válka se očekávala každou hodinou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednou z trvalých otázek moderních československých dějin je problematika obrany země v září 1938. Publicista Martin Brabec si však položil jinou otázku: bylo Československo v roce 1938 vůbec připraveno na případnou válku s Německem?

Občanská válka ve Španělsku či japonský vpád do Číny. Konflikty z druhé poloviny 30. let minulého století ukázaly, jak brutální bude moderní válka nejen vůči vojákům, ale hlavě civilistům, a že jednu z klíčových rolí bude mít letectvo.

S prohlubující se mezinárodní krizí v Evropě a nástupem nacismu proto sílila snaha československých vlád připravovat na možnost války vojsko i tzv. civilní sektor.

Jedním z důležitých aspektů příprav bylo nacvičování správné reakce na nepřátelské letecké údery na velká města a centra zbrojní průmyslové výroby. Velkým problémem však bylo, že v Československu takřka neexistovaly moderní protiletecké kryty.

Podle historika a archiváře Pavla Šrámka měla celá Praha k dispozici úkryty jen pro sedm tisíc lidí.

„Proto se v případě leteckého úderu počítalo spíše s rozptýlením lidí do parků a okrajových lokalit města, kde se nečekalo, že bude hlavní útok veden. V době mobilizace se navíc ve městech kopaly jednoduché zákopy, které měly provizorně nahrazovat kryty, a lidé se v nich mohli aspoň trochu schovat. Existují dokonce fotografie, kdy se v Praze tyto improvizované zákopy kopaly teprve v říjnu, už v listopadu 1938 se zas zasypávaly,“ uvádí Šrámek pro Český rozhlas Plus.

Jmenuje se Józef a za války ukrýval dva židovské bratry. Dub zachránce stojí v Polsku už 650 let

Číst článek

Jedním z fatálních faktorů prvních dnů případného válečného konfliktu s Německem na podzim 1938, by pro Československo byla nedostatečná výzbroj protiletadlové obrany, moderních kanonů vz. 38 bylo na podzim 1938 k dispozici jen 68 kusů.

Desítky letadel nad Prahou

I proto bylo klíčovým aspektem obranných příprav to, jak si s následky nepřátelského bombardování dokážou poradit družstva civilní protiletecké ochrany.

Obce a města měly nařízeno zajistit hasičskou, poplachovou, zdravotnickou a asanační službu. Důležitým prvkem systému ochrany civilistů bylo také zřízení domovních hlídek a družstev pro případ náletů. Členové těchto hlídek měli pomáhat hasit požáry, ošetřovat zraněné, provádět odklízecí práce.

Právě jejich součinnost prověřovala pravidelná cvičení. Některá z nich měla z dnešního pohledu těžko představitelné parametry.

3:29

Symbol naděje i nacistické přetvářky před Červeným křížem. Opera Brundibár slaví 80 let od premiéry

Číst článek

Například při cvičení 24. března 1938 prolétalo nad Prahou v několika vlnách na 50 vojenských letadel, přičemž doba ani místo simulovaného náletu nebyly nikomu z orgánů civilní protiletecké ochrany předem oznámeny.

Média předem pouze informovala, že poté, co bude letecký poplach vyhlášen, lidé musí co nejdřív vyklidit ulice a všechna další veřejná prostranství a ukrýt se do nejbližšího domu či případně do parku.

Československý Červený kříž zřídil v Praze čtyři desítky stanovišť, ze kterých byla polovina určena pro poskytování první pomoci.

Raněné měli představovat vojáci, kteří na sobě měli cedulky s informací, jak jsou zraněni. Simulaci chemického útoku obstaral slzotvorný a kouřový plyn.

Přípravy civilistů na válku vyvrcholily před 85 lety, v týdnu od 23. září 1938, kdy probíhala mobilizace československé armády a útok německého vojska se očekával doslova každou hodinou.

Celé Téma Plus najdete v audiu nahoře ve článku. 

Martin Brabec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme