Za druhé světové války pomohl zachránit tisíce Židů, do nedávna o tom ale věděl málokdo

Měli být oslavováni jako hrdinové, o jejich osudu se ale dozvídá veřejnost až teď. Skupina polských diplomatů a židovských aktivistů pod vedením velvyslance Aleksandra Ładośe pomohla během druhé světové války zachránit tisíce Židů z okupované Evropy. Příběh teď postupně odkrývají polští historici a lidé se s ním můžou seznámit od 29. září na výstavě Pasy pro život v pražském Památníku Bubny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Židé z varšavského ghetta odvádění k deportaci (ilustrační foto) | Foto: autor neznámý | Zdroj: Instytut Pamięci Narodowej

Deportace a masové vyhlazování židovského obyvatelstva se rozeběhly naplno po konferenci vrcholných představitelů nacistické třetí říše u německého jezera Wannsee v lednu 1942. První ghetto ale vzniklo už v roce 1939 a další postupně přibývala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historici odkrývají příběh polského diplomata, který pomohl zachárnil tisíce Židů

V té samé době se Aleksandr Ładoś stal velvyslancem polské exilové vlády ve Švýcarsku. 

„Patřil mezi jedny z prvních, ke kterým se dostaly zprávy o tom, co se děje s obyvatelstvem židovského původu. Už v roce 1941 začal využívat své kontakty na mezinárodní židovské organizace a zároveň svojí vazbu na polskou exilovou vládu k tomu, aby mohl pomoci,“ vysvětluje Radiožurnálu Wojciech Kozłowski, historik a ředitel Institutu Pileckého.

Falešné pasy

Skupina diplomatů kolem Ładośe se musela uchýlit i k nelegálním prostředkům, třeba uplácení konzulů z jihoamerických států. Výsledkem byly falešné pasy, nejčastěji paraguayské.

Badatelé zatím nalezli seznamy se jmény 3000 lidí, kteří měli být tímto způsobem zachráněni. Válku jich přežila zhruba třetina. 

Aleksander Ładoś | Zdroj: Wikimedia Commons (Public domain)

Wojciech Kozłowski, který celý výzkum koordinuje, odhaduje, že se záchranná akce mohla týkat až deseti tisíc evropských Židů.

„Ty dokumenty nejsou na jednom místě. Jde o výzkum v mnoha různých archivech. Začali jsme se zápisky židovského aktivisty Aize z období války, které jsou uloženy v muzeu v Osvětimi,“ říká historik.

Na seznamech Aleksandra Ładośe nejčastěji figurují němečtí, francouzští a maďarští Židé. Jsou tam ale i jména z tehdejšího protektorátu, kteří byli deportováni do polských ghett, především do ghetta v Lodži. 

„Na těch dosud nalezených seznamech je asi 35 jmen československých občanů. Zdá se ale, že nikdo z nich válku nepřežil. Nevíme, zda ty pasy doputovaly příliš pozdě, nebo prostě nepomohly. To je ještě otázka dalšího zkoumání,“ dodává Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze.

V Osvětimi si matky volily smrt s dětmi, říká žena, která pečovala o děti v koncentračním táboře

Číst článek

Tajná akce

Aleksandr Ładoś i jeho spolupracovníci z řad polských diplomatů po válce o záchranné akci mlčeli. 

„Z hlediska diplomatických styků mezi státy to nebyla akce legální. Obsahovala prvek porušování zákona, předpisů a zvyklostí. Co se týká těch židovských organizací a jejich činnosti, která byla na tu skupinu napojena, tak tam neexistovala nějak vůle ten příběh zkoumat do hloubky,“ vysvětluje důvody Wojciech Kozlowski.

Ani ti, kteří falešné doklady získali, nevěděli, kdo jim zachránil život. Úlohu takzvané bernské skupiny odhalili historici teprve nedávno.

„Známe působení těch několika židovských skupin, které se snažily tímto způsobem vytahovat Židy z ghett v okupované Evropě. Co se v poslední době podařilo vyřešit, je ten začátek. Ta role skupiny kolem Aleksandra Ładośe určitým způsobem dovolila uzavřít tento příběh,“ říká Maciej Ruczaj.

Výstava Pasy pro život bude v pražském Památníku Bubny do konce října. Pátrání po těch, které Aleksandr Ładoś zachránil, pokračuje.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme