Masarykův pokračovatel i prezident, který selhal. Před 70 lety zemřel Edvard Beneš

Edvard Beneš patřil k předním osobnostem protirakouského odboje a zakladatelům Československé republiky. Stal se jejím prvním ministrem zahraničí. A Tomáš Garrigue Masaryk si ho vybral jako nástupce v prezidentském úřadu. Před 70 lety druhý československý prezident zemřel.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Edvard Beneš a jeho manželka Hana | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

„Byl velice populární. To mi bylo devět let, když se Edvard Beneš vracel do Prahy. Mě naparádili do růžových družičkových šatiček a viděla jsem, jak v otevřeném autě jede. Rozhlížel se na všechny strany a mával.“

„On v podstatě opustil národ. Odešel mimo. To myslím, že se nedělá. Ale jinak to byl dobrý prezident.“

„Byl to chytrý člověk, toho lidi uznávali. Beneš byl populární,“ hodnotí pro Radiožurnál druhého československého prezidenta pamětníci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 70 lety zemřel druhý československý prezident Edvard Beneš. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického.

„Prezidente osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme,“ promluvil prezident Beneš na pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1937. V následujícím roce čelil tlaku nacistického Německa na odstoupení pohraničí.

Trauma z přijetí mnichovské dohody vyřešil abdikací a odešel do exilu. „Přeji vám všem, přeji republice, přeji národu, aby se dočkal brzy lepších dnů, aby žil, vzrůstal a vzkvétal znovu jako krásná ratolest lidského rodu a jako jeden z ušlechtilých krásných národů evropských. Buďte všichni zdrávi, buďte všichni svorni, buďte všichni stateční,“ řekl tehdy.

Československé republice nazdar

V Londýně exilový prezident a bývalý diplomat Beneš dosáhl toho, že mocnosti uznaly československou exilovou vládu.

„Bez armády zde a bez odporu doma by národ zůstal v okovech, vy byste se nevrátili. To je náš úkol: bojovat a vrátit se vítězně domů. Československé republice nazdar,“ zaznamenala britská BBC Benešovu návštěvu československých vojáků v Anglii.

Edvard Beneš v prezidentském křesle zažil konec první republiky, exil i úsvit komunistické totality

Číst článek

Jedním z důsledků války byl odsun sudetských Němců. Beneš se na toto téma vyslovil v roce 1946 v Hrabyni: „My jsme jednali v republice s Němci slušně. Oni na to odpověděli svým způsobem, který dnes blíže charakterizovat už ani není třeba a který jste vy zakusili. Dnes neprovádíme nad nimi nějaký akt msty nebo pronásledování. Nad nimi byl vynesen již celým světem i historií rozsudek a nikdo na světě jej nemůže ani zrušit, ani změnit. Proto musíme Němce od nás odsunout.“

V únoru 1948 Beneš podlehl tlaku komunistů a usnadnil jim převzít vládu. Byl demokratickým prezidentem v zemi s totalitní komunistickou mocí. Květnovou komunistickou ústavu už odmítl. Dopisem předsedovi vlády Gottwaldovi těžce nemocný Beneš abdikoval. Za necelé tři měsíce zemřel.

„Slibuji vám, pane prezidente, že se budeme snažit splnit přání, aby všichni žili a pracovali ve snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali,“ promluvil na pohřbu premiér Antonín Zápotocký. Upřímnost jeho slov už dějiny dávno zpochybnily.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme