Chtěl pomáhat Čechům, ale příliš se mu to nedařilo. Před 80 lety se stal prezidentem Emil Hácha

Před 80 lety se stal v pořadí třetím československým prezidentem Emil Hácha. Na Pražský hrad nastoupil za mimořádných okolností – po přijetí mnichovské dohody a abdikaci Edvarda Beneše. I celé jeho prezidentství bylo nestandardní. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava na jaře 1939 ho ve funkci potvrdil Adolf Hitler a hlavním Háchovým úkolem bylo udržet v zemi klid.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Emil Hácha | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

„Emil Hácha byl skvělý právník, byl to prezident Nejvyššího správního soudu, člověk konzervativního myšlení a zároveň loajální k Masarykovi, Benešovi, demokracii a člověk sice v politice zorientovaný, ale nikdy se politice nevěnující,“ popsala Radiožurnálu Jana Čechurová, historička z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 80 lety se stal prezidentem Emil Hácha. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického.

Po pár měsících si Hitler pozval Háchu do Berlína. „Lide český, po delším rozhovoru s říšským kancléřem rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu do rukou vůdce německého národa,“ shrnul Hácha potupnou noc ze 14. na 15. března 1939 ve vysílání Československého rozhlasu.

Emil Hácha během jednání s Adolfem Hitlerem v březnu 1939. Jednání je přítomen mimo jiné i Hermann Göring. | Zdroj: Bundesarchiv, B 145 Bild-F051623-0206 / CC-BY-SA 3.0

„Pro německou okupační správu bylo absolutně nejdůležitější, aby v protektorátu zůstal klid. Proto ponechali nejen Háchu, ale po nějakou dobu i Beranovu vládu a stejně tak později vláda Aloise Eliáše byla sestavena z národních reprezentativních osobností. To nebyli žádní kolaboranti, byli to lidé, kteří v české společnosti požívali úcty, a u nich správně Němci kalkulovali s tím, že se jim podaří klid na práci a v tom zázemí udržet daleko lépe, než kdyby tam dosadili osobnosti, které na první pohled budily odpor. Rozhodoval se (Hácha – pozn. red.), co je větší zlo, jestli si s novým režimem zadat a zároveň zbržďovací a intervenční taktikou získávat výhody českému národu, anebo jestli se té funkce vzdát a jenom se dívat. On si vybral tu částečnou spolupráci se zlem za cílem jeho zmenšení,“ řekla Čechurová.

Podal ruku zlu, aby pomohl předejít nejhoršímu. Emil Hácha se očištění od obvinění z kolaborace nedožil

Číst článek

Podle Jany Čechurové se to Háchovi dařilo méně, než by si sám představoval. Jeho zásluhou se dostaly na svobodu tisíce vězněných Čechů. Po heydrichiádě už ale prezident tlaku nacistů nedokázal čelit a háchovština se stala synonymem pro kolaboraci.

Dnes už jsou k němu lidé shovívavější. „To byl takový stařec, co já si pamatuji.“ „Byl to starý nemocný pán, který byl zneužit.“ „Tenkrát asi jiná volba nebyla, takže rozhodně ho neodsuzuji,“ říkali lidé, kterých se reportér Radiožurnálu na ulici zeptal.

Těžce nemocný Emil Hácha zemřel v červnu 1945 ve vězeňské nemocnici na Pankráci.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme