Hitler s Göringem mu vyhrožovali bombardováním Prahy. Hácha se zlem spolupracoval, aby ho zmenšoval

„Lidé Čech, po delším rozhovoru s říšským kancléřem o zjištění situace, rozhodl jsem se prohlásiti, že odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou vůdci německého národa.“ To byla slova prezidenta Emila Háchy po návratu z Berlína 15. března 1939. Hitler mu oznámil, že brzy ráno německá vojska překročí hranice, a dal mu podepsat žádost o ochranu Čech a Moravy třetí říší. Hácha se zhroutil a po lékařském zásahu nakonec podepsal.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Emil Hácha | Zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Pro nacistické Německo mělo ovládnutí zbytku Československa velký význam.

Vůdce Adolfa Hitlera přitahoval hlavně bohatý zbrojní průmysl. V rámci svého plánu na vytvoření třetí říše si nemohl dovolit žádnou chybu. I proto měla násilná okupace českého území před zbytkem světa vypadat jako pacifikace, kterou si Češi sami přejí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Emil Hácha: Spolupracoval se zlem, aby ho zmenšoval

Hitler Háchovi oznámil, že německá vojska překročí hranice, a dal mu podepsat žádost o ochranu Čech a Moravy třetí říší. Prezident Hácha se zhroutil. Po lékařském zásahu nakonec ustoupil a podepsal. 

„Velmi těžko se to posuzuje. Jsem si jistý, že moc alternativ nebylo. Hácha byl dotlačen velmi tvrdými výhrůžkami Hitlera a Göringa o bombardování Prahy,“ říká pro Radiožurnál historik Michal Stehlík z Národního muzea.

A pokračuje: „Kdyby žádost nepodepsal, mnohé by to nezměnilo. Nastalo by to tak jako tak. Slovensko už se odtrhávalo, byl tady zbytek Čech a Moravy. Hácha možná chtěl manévrovat až do poslední chvíle a vlastně se domanévroval až do protektorátu, kde stejně – jako prezident státu, který přestával existovat – moc šancí neměl.“ 

Místo státu protektorát

16. března 1939 vyhlásil Adolf Hitler v Praze protektorát Čechy a Morava a Emil Hácha se stal jeho státním prezidentem.

„Odjížděl jako prezident Československého státu a vracel se jako státní prezident protektorátu. Ta jedna noc proměnila i jeho roli,“ dodává Stehlík.

Hácha legitimizoval okupační režim, nacistům vyhovoval, měl rezignovat, říká historik

Číst článek

„Hitler ho ve funkci ponechal i za protektorátu, byla to funkce státního prezidenta, ke které nebylo potřeba volby. Základním předpokladem ale bylo požívat důvěry Adolfa Hitlera. Pro Háchu bylo dilema už volba podzimní roku 1938, i zůstat v té funkci (státního prezidenta),“ přibližuje historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Rozhodoval se stejně jako řada dalších protektorátních představitelů, co je větší zlo. Jestli si s tím novým režimem zadat a zbržďovací a intervenční taktikou získávat výhody, zbrzďovat agresi vůči českému národu, nebo jestli se té funkce vzdát a jenom se dívat. Vybral si částečnou spolupráci se zlem za cílem jeho zmenšení. Myslím, že se mu to dařilo méně, než by si býval představoval,“ vysvětluje Čechurová. 

‚Háchovština‘ – symbol kolaborace

Horším obdobím byla situace po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy byl Hácha tlačen do role člověka, který odsoudí Edvarda Beneše a odboj. Ve stejnou chvíli, kdy jsou Lidice a Ležáky,“ říká o srovnání se zemí dvou vesnic historik Stehlík z Národního muzea.

„Kdyby nebylo štvaní pana Beneše, jeho lidí v cizině a jeho tajemných přisluhovačů v našich zemích, naše vlast by byla nejpožehnanější a nejklidnější končinou v Evropě,“ prohlásil Emil Hácha v projevu po událostech z 27. května 1942.

Slovo „háchovština“ se stalo synonymem pro kolaboraci s nacisty. „Myslím, že klíčovým se pro roli Háchy stal rok 1942. Do té doby se snažil třeba zachraňovat studenty, kteří byli v koncentračních táborech a podobně. Ale poté, co nacisté předvedli ty hrůzy, byla ta role už jen negativní. Bylo mu vzkazováno, ať rezignuje. On to neudělal, že ještě něco zachrání. Tam někde se to láme,“ komentuje Stehlík.

Po osvobození bezpečnost těžce nemocného Emila Háchu zatkla a převezla do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde na konci června 1945 zemřel.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme