Před 30 lety se propojila Británie s Francií. Dělníci prorazili Eurotunel pod Lamanšským průlivem
Spojit Anglii a Francii podmořským tunelem se plánovalo už více než před dvěma sty lety. Hlavně Britové ho vnímali se směsí obav a nadějí. Přesně před třiceti lety se plány na tunel pod Lamanšským průlivem naplnily. A to když se po letech hloubení propojily britská a francouzská větev Eurotunelu.
Svými sbíječkami tunel 1. prosince 1990 definitivně propojili horník z anglického Doveru Graham Fagg a jeho francouzský kolega z Calais Philippe Cozette. A protože v tu chvíli byli na francouzské straně, Cozette kolegu pozdravil a přivítal ve Francii.
Před 30 lety se definitivně propojily dvě části Eurotunelu, který pod Lamanšským průlivem spojuje Británii s kontinentální Evropou. Více si poslechněte v reportáži Zdeňka Nováka
Oba pak u půlmetrové škvíry s vlaječkami pózovali fotografům a kameramanům, kteří slávu zachytili. Podle reportéra BBC byl Graham Fagg prvním člověkem, který z Anglie do Francie po pevnině přešel po osmi tisíci letech.
Spolu s Philippem Cozettem propojili prostřední ze tří částí Eurotunelu - servisní tunel. Hlavní částí stavby jsou dva jednosměrné tunely pro vlaky, kromě nich zmíněný servisní tunel a pak ještě desítky propojovacích a bezpečnostních šachet pro potřeby údržby nebo evakuace v případě požáru.
Tunely dlouhé přes 50 kilometrů se ale na rozdíl od posledních metrů nerazily sbíječkami, ale razícími stroji postavenými speciálně pro Eurotunel.
„Čelo stroje - štít - se točí pod mořem, vykopaný materiál se hned nakládá na vagony, které to odvážejí pryč. Zároveň, jak se stroj točí, staví vzpěry, které tunel drží,“ popsal jejich fungování hlavní britský inženýr Gordon Crighton.
Beton na jaderné elektrárny
Stropy tunelu jsou v průměru pouhých 45 metrů pod mořským dnem. Aby vydržely, jsou vyztužené speciálním typem betonu, jaký se používá mimo jiné na stavbu jaderných elektráren.
Tunel se celkem stavěl šest let a do provozu ho slavnostně uvedli v květnu 1994 francouzský prezident Francois Mitterand a britská královna Alžběta II.
Eurotunel se na obou stranách Lamanšského průlivu chystá na brexit, investovalo se hlavně do bezpečnosti
Číst článek
„Je to památník společného úsilí a schopností našich inženýrů, konstruktérů a dělníků, kteří se postavili a překonaly množství těžkých a nečekaných problémů,“ řekl tehdy britská královna.
Komplikací bylo nemálo. Stavba se protáhla o rok a nakonec stála život deseti lidí. Soukromá společnost Eurotunel, která vše financovala, později vyhlásila bankrot.
A práce na něm nezajistila dlouhodobou jistotu ani Grahamu Faggovi, který za Británii tunely propojil: „Už se i to stalo. Je to práce jen na určitou dobu. Takže máte pocit z dobře odvedené práce, ale pak vám nezbývá, než hledat další.“ Se svým francouzským kolegou Philippem Cozettem se prý občas vídá, i když francouzsky neumí.
Eurotunelem se ale jezdí. Vlaky přepraví ročně 20 milionů lidí, dnes je to třetí nejdelší tunel na světě. S 38 kilometry pod mořem vůbec nejdelší, jaký vede pod vodou.
